Finské postřehy: Bydlení

Přicházím opět s denní dávkou postřehů z finského Oulu. Ano, blogísek začíná být trochu monotématický, ale to se časem spraví. Já teď nemám moc čas psát články o něčem jiném, protože vyžadují větší přípravu než tyto.

Tentokrát něco málo o bydlení. Když jsem přijel, neuměl jsem ani odemykat. Na Otokylä máte jeden klíč na všechno. Odemknete s ním každé dveře, ať už vstupní, saunové, od kolovny nebo ty od vašeho pokoje. Zamyká se často směrem od rámu dveří (a odemyká naopak), což mě ze začátku mátlo. Taky mi nějakou dobu trvalo, než jsem si vůbec uměl pustit vodu, protože takové podivné baterie jako jsou tady jsem ještě nikdy neviděl. Zlaté kohoutky nebo páčky.

V „bytě“ máme klimatizaci. Nevětrá se, nebo to alespoň není moc třeba. Zase je to takový trochu průvan. Snažil jsem se jej zlikvidovat pověšením závěsu (tlustá prošívaná deka), jelikož jsem myslel, že to jde od okna ale ne. Navíc jde zima od podlahy. Časem jsem si zvykl a zima mi tu není, po pokoji chodím i bosky. Zase jinak je tu jinak celkem teplo, dá se úplně normálně jít spát v trenkách a zima vám není. Třídí se tu odpad a to prý dost poctivě. Já jsem barbar, takže se k tomu budu muset přinutit. No zatím mám jeden pytel na všechno a až ho naplním a vyhodím, začnu třídit. Tento jeden smíšený kus snad finské odpadní hospodářství nezničí. Internetová zásuvka je tady jen jedna, takže přesně jak jsem si přečetl ve výpiscích tipů a triků od předešlých studentů VUT, switch by se mi hodil. Zatím nemám spolubydlící, tak to nehoří. Ale stejně, škoda že jsem si ty výpisky nepřečetl ještě před odjezdem. Kromě závěsů jsem dostal ještě nějaké dvě látky, ale nepochopil jsem podle materiálu, jestli je to závěs nebo ubrus. Ani jedno nepotřebuji, tak jsem je nechal složené na stole. Kdo ví, co z toho bude.

Domy jsou tu často „dřevěné“. To znamená minimálně obložené dřevem tak, že dřevěné vypadají. Stále je vše vánočně nazdobeno, ač jsem se někde dočetl, že Finové to stejně jako my shazují šestého ledna. Domy mají permanentní decentní světla u vchodů a tudíž nevznikají typické české problémy typu „nevidím na zvonky“ nebo „nevidím na klíčovou dírku“. Čísla domů prakticky bez výjimky vypadají jako svítící krabičky s číslem. Sauna je na každém rohu (samozřejmě většinou zdarma) a prý je jich ve Finsku snad více než Finů.