MHD

Pár postřehů ohledně MHD v různých městech, v nichž jsem se vyskytoval.

Brno

V Brně jsem strávil půl života, takže je to pro mě výchozí stav. Karvinou, kde jsem strávil dětství, tu vůbec nepočítám - tam je jen pár autobusů a někdy je člověk skoro předběhl i pěšky, když vzal dobrou trasu.

• Pokud nepotřebujete nějak často na nějaký škaredý kopec, v pohodě vše objezdíte na kole. Kolo je rychlejší než MHD většinou už od prvního přestupu, který byste jinak museli absolvovat.
• Kolo se taky vyplatí hlavně v létě, kdy upadá jak Brno, tak i jeho MHD do prázdninového spánku.
• V noci jezdí rozjezdy.
• Ceny nedávají moc smysl, ale už tam jsou aspoň ty SMS jízdenky. Ceny SMS jízdenek taky nedávaly dřív smysl, no teď už dávají větší.
• Až na výjimky se zastávky pojmenovávají podle ulic. To má tu výhodu, že je vždy najdete na mapě a že když zbourají Rondo, tak zastávka bude pořád Křídlovická (viz zrovna vyjímečná zastávka Zimní stadion, kde už žádný nestojí). Nevýhoda je, že když jste turista a chcete jet prostě k Rondu, tak o žádné Křídlovické netušíte a potřebujete mapu.

Jinak je to podle mě pohoda. Všechno je celkem snadno pochopitelné, konzistentní, atd.

Praha

@honzajavorek Kedysi si pisal o MHD v Bratislava. Bolo by fajn, keby si napisal podobny clanok o Prahe.

V Praze nejsem až tak dlouho, takže to berte spíš jako první dojmy.

• Šalinám se tu z nepochopitelných důvodů říká tramvaje.
• Některé vlaky jezdí pod zemí.

Dobrá, tak jsme si to odbyli, ha ha ha, vytahám slámu z bot a začnu znova:

• Praha je z hlediska MHD zhruba stejný standard a styl jako v Brně, ale ve větším provedení.
• Někdy je více zastávek stejného jména za sebou. Velké dopravní uzly? Tramvaj pak stojí na jednom i druhém rohu, nicméně nevím, zda to úplně napomáhá lepší orientaci. Daleko od sebe nebývají. Možná to pomáhá přestupům.
• Najít zastávku autobusu s názvem Staroměstská po výstupu z metra s názvem Staroměstská mi jednou vzalo asi dvacet minut. Oběhl jsem tři bloky domů a furt nic. Některé přestupy jsou teda docela naprd.
• Líbí se mi orientační cedulky při východu z metra, ale někdy jsou zvláštní - třeba na Andělu si při východu z metra přečtu hned, že "Na Knížecí" je doprava, ale pokud tuto první ceduli minu, zmíněný název už se na žádné další, např. u schodů, neobjevuje.
• Nevím, proč jsou koleje metra označeny jako 1. a 2., když jsou tam vždy jen dvě a nikomu ta informace nikdy v ničem nepomáhá.
• Málokdo v metru chápe, že ty horizontální cedule "odkud kam" se seznamem zastávek jsou vždy orientovány podle reality, takže když chci od své tečky na ceduli jet vlevo, jdu k levé koleji. Hlavně turisti jsou úplně mimo a neví, co si počít.
• Někdy mi pozemní zastávky přijdou za každým prdem, jindy člověk přejede a aby pak šel půl kilometru zpátky (Bertramka - Anděl, Husinecká - Lipanská).
• Noční dopravu jsem doteď moc nepochopil. Raději jsem se ubytoval poblíž centra, abych ji nemusel řešit. Zatím se mi zdá, že je dost řídká, mizerná a spousta lidí na ni rezignuje a jezdí domů taxíky. Někteří ani ne z pohodlnosti, jako třeba proto, že k nim prostě v noci jede velké kulové.
• Metro je páteří dopravy a zbytek sítě se mu podřizuje a dělá spíš podporu a přicmrndává. Ale zas až tak moc toho metra zatím není a přicmrndávačská doprava má dlouhé intervaly. Takže pak i blbá trasa od Muzea tramvají ke Flóře a pak busem na dolní Žižkov, která má jediný přestup, vás v osm večer může stát 30 nebo 40 minut, což je stejný čas, jako když to jdete bez čekání úhlopříčkou pěšky.

Otrokovice-Zlín, Olomouc, Ostrava, Krakow

Na MHD těchto měst mě nic zásadního nepohoršilo ani nezaujalo, nebo si na to nevzpomínám. V Krakově se kupoval lístek v automatu, ale ten automat byl přímo v autobuse. To bylo docela zvláštní. Jinak u těch českých menších měst mi vždy imponuje cena jízdného, která se většinou drží proklatě při zemi.

Bratislava

Viz článek o Bratislavě.

Hromadná doprava v Bratislavě je něco, co navenek připomíná staré známé systémy z Brna nebo Prahy, ale samotný zážitek je úplně jinde - čistý chaos.

Oulu

Jezdily tam nějaké autobusy, ale byly spíš pro staré lidi a vozíčkáře. Byly taky docela drahé. Nevím o nikom, kdo by je kdy použil. Všichni jezdili na kole.

Špatné kolo šlo sehnat za 5-10 euro, ale stačilo vám k pohybu po městě. Absence kopců vám dovolovala nedisponovat ani převody. Všude byly cyklostezky a vždy z nich byl v šest ráno nebo v kolik odrhnut sníh (aby lidi mohli jezdit do práce).

I v mínus dvaceti jezdili všichni na kole. Jeden učitel jezdil denně na kole 20 km z nedalekého ostrova (v zimě přes cestu přes zamrzlé moře, v létě musel část cesty trajektem).

Stockholm

Byl jsem ve Stockholmu jen pár dní, takže jsou to ještě čerstvější a méně ověřené dojmy, než to, co jsem psal o Praze.

• Mají super metro. Pod zemí je jen v centru a jinde to jede jako nadzemka. Je to udělané tak, že to nedělá až takový hluk (hlavně vevnitř mi to přišlo odhlučněné, ach!) a výstavba nad zemí není nejspíš až tak drahá, takže síť metra je mnohonásobně větší, než v Praze.
• Propojení vlaků, nazdemky/metra, něčeho jako tramvají a autobusů bylo perfektně udělané, asi jako u nás.
• Centrální stanice je taky zajímavá - spojuje všechny linky, autobusák, hlavní náměstí i hlavní nádraží a rozkládá se pod velkou částí moderního centra města. Nijak velice zmatené mi to přitom nepřišlo (je ale fakt, že už to trochu zavánělo letištěm).
• Na mnoha zastávkách jsou digitální displeje s reálnými časy odjezdů (vozidla mají GPS).
• Na přestupních stanicích jsou na jednom nástupišti vlaky různé barvy. Což je vlastně fajn, protože v 99 % případů nepřestupujete na vlak, který jede zase zpět. Takhle máte velkou šanci, že vystoupíte z metra a na tom samém nástupišti naproti pojede ten, na který přestupujete, a ani nemusíte nikam jinam přelézat přes schody a průchody.
• Stanice metra jsou často vyzdobeny uměním. Metro ve Stockholmu Švédi nazývají "nejdelší galerie světa". Teda ne mezi sebou u piva (hej, musím už jít, jede mi poslední nejdelší galerie světa), ale v propagačních materiálech pro turisty. A taky to je na Wikipedii, takže je to pravda.
• Papírové časové lístky v sobě měly nejspíš nějaký čip, protože fungovaly na turniketech stejně bezkontaktně jako karty.
• Velká část místních si brázdí město na kole. Cyklopruhy/cyklostezky vedou všude, od centra až na letiště.

Celkově na mě koncept takového "lehkého" metra působil ve srovnání s tím naším strašně ekonomicky a efektivně. Pražské metro oproti tomu připomíná jeden velký těžkotonážní tunel, kde se slaví po čtyřech otevřených zastávkách, zatímco Švédi mezitím uvedou v život celou novou linku. Houby tomu rozumím, ale že to naše metro jede v trubce i u té Rajské zahrady, kde ani nejede pod zemí, to už mi přijde fakt jako nějaká posedlost tunely.

Las Vegas

Ve Vegas mají všichni auto. Jsou tam nějaké autobusy a nějaký podivný vláček, ale nikdo je nepoužívá. Po hlavní třídě chodíte jako turista pěšky a autobusem jet nechcete, protože se zasekává v dopravní zácpě a chození je rychlejší. Ty ostatní autobusy používají jen místní nižší třídy a připadáte si v nich trochu divně. Ale zase jsem tam potkal unavenýho Elvise po šichtě, a to se vyplatí!

Hlavní nevýhoda těch autobusů je, že jezdí málo. A nenavazují moc na sebe. Lidi na ně navíc čekají třeba i půl hodiny nebo déle, takže když přijdete na zastávku a tam někdo stojí, vůbec to neznamená, že něco hned pojede. Snažil jsem se chodit pěšky, ale jak je Vegas placaté a tamní resorty obří, všechno bylo dál než se zdálo. Hrozně jsem se nachodil, nic jsem nestíhal a autobusy jsem vůbec neměl rád.

San Francisco

Po Vegas příjemná změna. Moc příjemná. Co se týče MHD, cítil jsem se zase jako v Evropě! Než jsem zjistil, že na rozdíl od té mnou poznané Evropy se tady moc nedodržujou časy v jízdních řádech...

• Autobusy, trolejbusy, tramvajometro, příměstská podzem-nadzemka BART, vlaky. Příjemné intervaly, relativně navazující spoje, atd. Vše co potřebujete k životu. Pokud vám to nestačí, naklikejte si v mobilu Uber, ten je tam všude.
• Na mnoha zastávkách jsou digitální displeje s reálnými časy odjezdů (vozidla mají GPS). Tyhle časy a ještě víc zjistíte i v namakané appce do mobilu.
• Podle různých letáčků a jiné propagandy se zdálo, že se snaží vylepšovat všelijaké služby a že vymýšlejí, jak ještě zážitek z hromadné dopravy posunout někam dál. Taky tam to MHD lidi používají úplně běžně, ne jako ve Vegas.
• Zastávky na znamení se dělají srandovním taháním za provázky po stranách vozidla.
• V autobusech je fotobuňka na otevírání dveří. Dveře se nezavřou a vůz neodjede, dokud stojíte na spodním schodu. Když chcete vystoupit ven, naopak tam zase musíte šlápnout, jinak se dveře neotevřou. V tramvajometru se zase mačká na cosi dole, takže otevíráte dveře lýtkem nebo čím.
• Autobusy, trolejbusy a tramvajometro provozuje MUNI, BART je zvlášť a vlaky taky. Jízdenkový systém je nějak sjednocený, ale provozovatelé jsou různí, i v rámci jednoho města.
• Když prší (to je tam něco jako když u nás sněží), nebo když se někde protestuje, změní se MHD v SF na MHD v Bratislavě, tedy na velice frustrující zážitek.
• Cyklistů a cyklopruhů je v SF taky docela dost. Cyklisti tam ale jezdí jako sebevrazi, naši piráti silnic hadra.