Polojasno

Koho je to jenom vina
že pravá, levá polovina
mojí hlavy, mojí duše
tváří se tak hrozně suše

Šedě, v křeči, polojasně
unaveně, skoro krásně
na výsluní mezi svýma
od noh chladno, shora rýma

Tuhý úsměv, spousta světla
líný mozek, příliš tepla
ani pod psa, ani skvěle
prostě… Tak ňák… otupěle.