Text o FIT VUT


Honza Javorek

Upozornění! Tento článek vyšel před více než 2 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.

Tak přesně takto se jmenoval e-mail, který mi děkan fakulty FIT VUT v Brně, Doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc., poslal 16. 12. 2010. Po tom, co David Grudl publikoval text o své přednášce na FIT VUT, rozhodl jsem se i já zkusit po letech shrnout celou svou příhodu s fakultou - hlavně proto, abych případnou urban legend uvedl na pravou míru.

Ke konci roku 2010 se mi přestávalo čím dál tím více na fakultě líbit. Studium mě frustrovalo. Když jsem si navíc přečetl drby o některých rozhodnutích vedení fakulty, nakumulovalo se to ve mě a sepsal jsem článek FIT nebo FI? na tento svůj blog, tehdy ještě na adrese blog.javorek.net. Jak už to obvykle dělám, článek byl spíše jakýmsi "upuštěním vlastních myšlenek" - stejně jako Brumbál v Harry Potterovi ulehčoval hlavě odléváním do Myslánky (v originále Pensieve), já ulehčuji svým šedým mozkovým závitům sepisováním myšlenek sem do článků na blogu. Jenže to pak občas způsobuje problémy, především pokud jsou ty myšlenky nesrovnané a nevyjasněné. Nejsem na ten text nijak hrdý, je to příšerný štěk, ale rozhodl jsem se jej po letech zase spolu s tímto článkem uvěřejnit v jeho originálním znění, aby byl jasný kontext celé věci.

Po vydání toho článku se stalo následující:

  1. Článek začali studenti sdílet mezi sebou a stal se velice čteným a komentovaným.
  2. Dostalo se ke mě postupně několik signálů, že si to přečetlo vedení školy a chystá se na mě. Přečetl jsem si tedy zákony o pomluvě apod. a čekal jsem, co se bude dít.
  3. Napsal mi děkan fakulty Jaroslav Zendulka.

    Vážený pan bakaláři,

    Váš úvodní text "FIT nebo FI?" blogu http://blog.javorek.net/fit-nebo-fi/ obsahuje ve vztahu k FIT VUT, jejímž jste studentem, řadu nepravdivých a zkreslených informací a urážek, které poškozují dobré jméno fakulty i některých konkrétních osob fakulty. Žádám Vás proto o okamžité odstranění tohoto Vašeho příspěvku a reakcí, které na něj navazují.

    Předpokládám, že jste coby člen akademické obce FIT VUT skládal imatrikulační slib, ve kterém jste mimo jiné slíbil, že "vždy budu vystupovat tak, abych nepoškodil vážnost své univerzity a fakulty" - viz příloha Statutu FIT VUT - http://www.fit.vutbr.cz/info/predpisy/statfit09.htm. Statut VUT v článku 39, odst. 4 říká, že "Složením povinného imatrikulačního slibu jsou studenti přijímáni do akademického společenství a nadále jsou tímto slibem vázáni." Vy jste tento slib evidentně nedodržel. Žádám Vás proto, abyste mne navštívil, a toto vysvětlil. Napište mi prosím, jestli byste se mohl zastavit v pondělí 20.12., pokud ne, pak který den na začátku ledna. Děkuji.

    Má odpověď byla následující:

    Hezký den,

    svůj článek jsem zatím stáhnul a nyní již není veřejně přístupný.

    Předně bych chtěl vysvětlit, z jakého důvodu byl článek napsán, protože od toho se odvíjí vše ostatní. Napsal jsem jej, protože jsem byl subjektivně nespokojený se studiem magisterského programu naší fakulty. Nevěděl jsem delší dobu jak to řešit a prožíval jsem jakýsi vnitřní názorový boj. Dospěl jsem k tomu, že chci toto pnutí probrat s přáteli a tak jsem i učinil, byť ne šeptáním po chodbách naší fakulty nebo u piva v hospodě, nýbrž sepsáním článku na svůj osobní dlouholetý zápisník, kde jsem známé požádal o názory a o zpětnou vazbu.

    Článek tedy nebyl sepsán jako nějaká investigativní sonda do nitra naší fakulty pro širokou veřejnost. Nebyl proto vydán v žádném magazínu, ale na soukromém blogu. Nebudu tedy obhajovat, že by obsahoval pravdy a fakta. Článek je sepsán z mé vlastní potřeby a proto odráží mé vlastní subjektivní pocity a názory. Otevřeně tedy opravdu přiznám, že je to snůška mých vlastních pocitů o životě a škole + pár špatně nebo vůbec nepodložených faktů. Celé okořeněno hovorovým studentským slangem. Takový článek nemohu seriózně obhajovat.

    Zjevně však došlo k tomu, že se článek otřel o téma, které je v současné době mezi studenty trendem a přečetlo si jej mnoho lidí a mnoho lidí s ním souhlasilo, což dávali najevo i v komentářích. Tím se článek dostal do pozice, pro kterou však nebyl psán. Do pozice oné investigativní sondy zpravující svět o poměrech na FITu. Lidé si jej začali předávat mezi sebou a viděli v něm jim blízkou formou sepsané shrnutí jejich vlastních pocitů a názorů. Začali v něm vidět seriózní pamflet kritizující poměry na fakultě -- že seriózní není, na tom se shodneme. Pokud má probíhat reálná kritika fakulty, pak kvituji, že rozhodně jinou cestou, založenou na faktech a ne na dojmech a osobních nesympatiích. Nechci rozhodně vést tímto článkem žádný "boj proti fakultě", ačkoliv si to mnozí čtenáři toho článku mohou myslet. Já se totiž nestarám ani tolik o poměry na fakultě, jako spíš o sebe a o svou vlastní budoucnost. Nemám potřebu se angažovat, proto nejsem ve studentské unii, politické straně a ani v jiných sdruženích.

    Stejným tónem, jakým jsem se vyjadřoval o naší fakultě, vyjadřoval jsem se na tomtéž blogu v minulosti i o jiných institucích -- například mobilních operátorech. Stejně jako mě mohou oni žalovat za pomluvu, může mě má fakulta trestat za pošpinění jejího jména. Jsem si vědom, že jsem překročil hranici, která je mi dána imatrikulačním slibem a že jsem se choval neurvale. Přijde mi však, že jsem to udělal v situaci, v níž je to i trochu očekávatelné -- ve vlastní rozpolcenosti, jestli na naší fakultě zůstat, nebo odejít pryč.

    Jestliže budete i po tomto písemném vysvětlení trvat na schůzce, mohu se za vámi v pondělí dostavit. V tom případě však prosím upřesněte čas schůzky.

    Děkuji a pokud se nesejdeme, přeji už nyní pěkné a příjemné svátky, Honza Javorek

  4. Přetavil jsem tyto dva e-maily také v další článek, v němž jsem vysvětlil svým čtenářům situaci a omluvil se za to, že jsem kontroverzní, ale oblíbený a sdílený článek stáhl. "Osudovou chybou" však bylo, že jsem v první větě odkázal na verzi toho původního článku, kterou si nakešoval Google.

    Kdo to neznáte, on si Google po nějakou uchovává kopie existujících stránek. I když potom taková stránka náhodou zmizí z povrchu zemského, několik týdnů je většinou stále k nalezení právě v oné Google Cache. Stačí do vyhledávání zadat cache: a adresu - třeba takto.

    Je to tedy zásah třetí strany, který nekontroluji. Je to totéž, jako by nějaký jiný student můj text vzal a bez svolení jej publikoval na jiném místě.

  5. Děkan mi napsal následující. Mého druhého článku si zřejmě ještě nevšiml:

    Dobrý den,

    děkuji za informace. Uspokojivou odpověď na otázku, co Vás vedlo k prezentaci FIT, jejímž jste studentem, právě takovou formou a s vědomím, že porušujete imatrikulační slib, jsem ve Vašem dopisu bohužel nenašel. Stejně tak odpověď na otázku, čeho jste tím ve vztahu k FIT chtěl dosáhnout. Rovněž mne znepokojuje Vaše úvodní věta, ve které uvádíte, že jste článek "zatím stáhnul", tedy asi s ním máte nějaké další úmysly.

    Z tohoto důvodu bych se s Vámi přece jenom rád setkal. Jsem si vědom toho, že výuková část semestru už skončila a nemusíte být v Brně. Pokud byste mohl v pondělí 20.12.2010 přijít, pak doporučuji čas 13.00 hod. u mne v kanceláři C204. Kdybyste už byl tou dobou mimo Brno, tak Vás žádám alespoň o vysvětlení toho "zatím stáhnul" a schůzku bychom mohli odložit na leden.

  6. Byl jsem studenty upozorněn, že se o mé věci jednalo na kolegiu děkana. Zápis z kolegia jsem si uschoval (strana 2, bod 2). Vyšel až přesně v den naší schůzky. Tam jsem si přečetl, že můj druhý článek nebyl pochopen úplně správně a tak jsem se na to už předem mohl trochu připravit.

  7. Přišel jsem na schůzku s děkanem. Myslel jsem, že půjde o debatu mezi čtyřma očima, ale na místě byli ještě Ing. Petr Matoušek, Ph.D. jako zástupce Akademického senátu a Mgr. Iveta Pernicová, právní zástupkyně fakulty.

    Děkan mi vysvětlil, že se se mnou chtěl slušně bavit, ale po vydání onoho druhého článku po mne žádné vysvětlení už ani nechce a vlastně se mnou už nehodlá o ničem ani diskutovat. Rozlítilo jej totiž, že jsem zveřejnil část korespondence, kterou se mnou vedl a ještě jsem přemístil starý článek na jiné místo a odkázal na něj.

    Tedy uznávám, že článek je kompilátem těch dvou e-mailů, ale v podstatě se jedná jen o zopakování všech faktů, ne o žádné zveřejňování korespondence. Přístupnost starého článku z Google Cache raději nekomentuji.

    Děkan mi vysvětlil, že celá věc může mít právní dohru, ale že na mě budou natolik hodní, že mě nechají v klidu celé lednové zkouškové (pokud ovšem nebudu dále aktivně provokovat). Já jsem byl v podstatě už dříve rozhodnutý ze školy odejít, takže mi to bylo poměrně jedno. Děkan několikrát zdůraznil, že na mne nechce vyvíjet žádné nátlaky a jiné osoby jsou na schůzce přítomny především jako svědci toho, že vše proběhlo v poklidu a bez nějakých nepravostí. Což byla pravda, protože být to schůzka mezi čtyřma očima, mohl bych si o jejím průběhu vymyslet cokoliv by mě napadlo a on by neměl žádného dovolání - a samozřejmě platilo totéž i naopak.

    Zendulka nechal vytisknout mé články a chtěl pouze, abych mu podepsal, že jsem jejich autorem a že jsou i po jeho žádosti oba přístupné z mé domény. Pomiňme, že nevím, k čemu by mu taková věc byla dobrá - šlo zřejmě jen o jakési "bu bu bu" - důležitá byla nesmyslnost druhé části výroku. Odmítl jsem takovou formulaci podepsat, takže jsme se chvíli dohadovali. Překvapil jsem jej trochu svou znalostí zápisu z kolegia děkana, který visel na webu fakulty jen pár hodin, ale věc jsem mu vysvětlit nedokázal. Nebyla s ním žádná rozumná domluva, dokonce mi názorně klikáním myši "před svědky ukazoval", jak se z mého blogu přes odkaz dostane na onen Googlem nakešovaný původní článek.

    Celá věc neměla konce, takže jsem nakonec přistoupil na to, že mu podepíšu autorství obou článků a vyjádření, které však sám formuluji. Napsal jsem něco v tom smyslu, že jsem autorem obou článků, ale že jsem první z nich na žádost děkana stáhl ze svého webu a nezodpovídám nijak za kopie vytvořené třetími stranami.

    Jelikož jsem se v původním článku navážel do Doc. Dr. Ing. Dušana Koláře a i sám Zendulka vedl jeden z předmětů, jež jsem měl zrovna zapsané a čekala mě z nich zkouška, byl jsem upozorněn, že pokud bych měl jakékoliv pochybnosti o svém hodnocení, mám právo domáhat se přezkoušení před komisí.

    Kopie všech dokumentů sepsaných na tomto setkání jsem si musel zvlášť vyžádat. Poté jsme si všichni rozdali podpisy, popřáli si hezké svátky a rozešli se. Zde uveřejňuji vše, co jsem si ze schůzky odnesl domů:

  8. Napsal jsem na blog tahák k přechodu z FIT na FI. Jelikož jsem nijak už z pohledu vedení fakulty "nezlobil", udělal jsem v klidu zkouškové. Dokončil jsem během zkouškového z principu i ty nejtěžší předměty, abych si dokázal, že na FIT mám a odcházím jen z přesvědčení, že studium tam pro mne dále nemá smysl. Potom jsem na Valentýna odešel podáním běžné žádosti o ukončení studia a tentýž den jsem se zapsal na FI MU.

  9. Rozhodl jsem se, že sepíšu pořádný článek o fakultě - subjektivní, ale podložený všemi fakty a nenapadnutelný. Sbíral jsem na něj rozličné podklady ze všech stran a dlouho jej doplňoval a přepisoval. Radil jsem se dokonce se studentskou unií FIT, jestli v něm nevidí nějaké napadnutelné věci. Nakonec vyšel až v květnu 2011 pod názvem Byl jsem fit.

  10. Celá věc měla dohru hlavně v tom, že SU FIT mohla udělat anketu mezi studenty o jejich nespokojenosti a pobavit se nad jejími závěry s vedením školy. Výsledky ankety jsem si uschoval a zde je zveřejňuji, stejně jako stanovisko fakulty. Myslím, že ani jedno nebylo v době jejich vydání zcela veřejně přístupné, ale když může leakovat Šalina, můžu i já :-) Jestli se něco změnilo nebo ne, to už nevím. Jistý náznak popisu situace lze asi hledat v tomto komentáři z ledna 2012.

No, a to je celé. Možná se traduje, že jsem napsal rozumný článek kritický ke své fakultě a došlo kvůli němu k nátlakům na mou osobu. Takové tvrzení by bylo nespravedlivé a jednostranné. Můj článek rozumný nebyl a žádost o jeho stáhnutí byla zcela oprávněná. Nešlo o žádnou bitvu svobody slova se zastrašováním, původní text byl nepravdivý štěk sepsaný v afektu, jenž nemělo od prvního okamžiku smysl obhajovat.

Nešťastný byl však celý pozdější průběh komunikace s děkanem fakulty. Myslím, že Zendulkovi chybělo především pochopení a ukázalo se to na mnoha detailech celé záležitosti. Celou kauzu jsem bral i v době jejího průběhu spíše s humorem a nadhledem. Z fakulty bych odešel tak či tak a to kvůli rozhodně lepším důvodům, než byla nějaká krizová komunikace s děkanem. Dojmy ze studia na fakultě a důvody pro své rozhodnutí odejít jsem sepsal právě do onoho posledního článku.

Dnes mám magisterský titul z Masarykovy Univerzity, ale FIT mám pořád svým způsobem rád jako svou alma mater. Odchodu však nelituji. FI nebyla žádným růžovým sadem, ale viděl jsem posun v přístupu ke studentovi a variabilitě studia, což vyřešilo mé hlavní frustrace ze studia. Nejspíš jen díky tomu jsem pak byl schopen vše řádně dokončit.

Článek jsem aktualizoval 6. 3. 2013 - doplnil jsem ofocené dokumenty a několik detailů, na něž jsem si ještě vzpomněl.


Honza Javorek

Honza je programátor. Od roku 2011 buduje českou komunitu kolem jazyka Python. V současnosti pomáhá hlavně s propagací aktivit, jako jsou PyLadies, Pyvo, nebo PyCon CZ. Přes den jej najdete v Apiary, kde se stará o Dredd, framework na testování API. Sem tam ho můžete potkat, jak přednáší na srazu nebo na konferenci.




Komentáře