Retrospektivní kousek


Honza Javorek

Upozornění! Tento článek vyšel před více než 2 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.

Jak jste si jistě všimli, nemám v poslední době moc náladu psát na blog. Ani nevím proč. Čas by určitě byl, ale tak nějak není ta touha sednout si k počítači a napsat spoustu textu o tom, co jsem pěkného prožil. A tak se stává, že na blogu se nic moc neděje a vy nevíte nic o tom, co tady dělám. A já pomalu mizím z vašich životů… Občas se objeví nové fotky nebo videa, ale to je tak vše. Můžete číst můj Twitter, ale pokud neumíte anglicky, máte smůlu. Tak to zkusím dneska trochu napravit. Pokud mi zbude energie, zkusím i napsat něco do zásoby a vydat to v nejbližších dnech, aby to tu nebylo tak smutné.

Pokud se dobře pamatuji, s líčením zážitků jsem skončil někde u roadtripu do Švédska. To je, musím uznat, docela dlouhá doba. Uf.

Muzeum#

„Muzeum vědy“ Tietomaa je opravdu skvělé místo. Pokud se někdy dostanete do Oulu, určitě tuto budovu navštivte. Jestli si představujete muzeum jako nudné místnosti s vitrínkami (Flavien s touto představou návštěvu Tietomaa odmítl a myslím, že prohloupil), zapomeňte na to. Tietomaa je žijící místo, kde strávíte celé odpoledne. Přirovnat by se to dalo asi k technickému muzeu, ale s tím rozdílem, že tu nejsou žádné normální exponáty. Všechno, co zde můžete vidět, si můžete vyzkoušet. Je to vlastně dům plný atrakcí :) .

Zažijete všechno možné. Od kinosálu s filemem o dinosaurech přes sbírku optických klamů, simulátor stíhačky a malou centrifugu až po vysokou věž s výstavou vesmírné techniky a holografických obrázků, z níž je pěkný výhled na celou placatou okolní krajinu. V nejvyšším patře muzea vás pak čekají atrakce sportovního charakteru. Můžete si vyzkoušet vše od střelby lukem po curling.

Opravdu moc hezké odpoledne. Vstupné určitě nevyšlo levně (už nevím přesně), ale rozhodně stálo za to.

Hokej#

Zdejší slavný hokejový tým Oulun Kärpät (čti normálně Karpat) je všude. Když jdete nakoupit do Prismy, je tady automat na věci z fanshopu Kärpätu. Vypadá asi jako naše automaty na bagety, akorát vám z něj vypadávají puky a trička s logem klubu. To nese v černožlutém znaku kresbu hranostaje. Jak správně tušíte, kärpät je finsky lasice hranostaj. Jestliže u nás se kluby jmenují podle sponzorských firem a nesou loga různých společností, tady v Oulu nese každá druhá blbina logo klubu. Uvidíte jej na domech, uvidíte oblečení z fanshopu normálně k zakoupení v supermarketu mezi ostatním oblečením. Když vyrazíte do Alka pro něco tvrdšího než čtyřprocentní pivo, narazíte tam na lahev vína s logem Kärpätu, což není opět nic jiného, než další typ „fanouškovského předmětu“. Často také uvidíte Finy s nějakým oděvním doplňkem v barvách svého klubu. Šály tady nejsou tak extrémně oblíbené jako například v Brně, kde se bez ní pomalu stydíte vstoupit do Ronda, ale finové běžně nosí trička, čepice nebo bundy s logem svého klubu.

Na zápas jsme šli v sezóně, kdy hrál Kärpät proti Blues. Hokej celkem dobrý, atmosféra na stadionu pokulhávala. Řekl bych, že taková průměrná. Návštěvnost je určitě dobrá – nevím kolik má kapacitu stadion, ale řekl bych, že byl plný a že plný i běžně bývá. Lidé byli ale typicky finsky chladní a kromě rohové tribuny kotelníků se prakticky neozývali. Zlaté Brněnské Rondo plné 7500 skandujících a skákajících lidí. A to nemluvím o chorálech.

Spousta zahraničních studentů poprvé v životě viděla hokej, nebo alespoň přinejmenším naživo, takže jsme jim museli vysvětlovat pravidla a zvyklosti. Přišlo mi vtipné, jak je to pro ně něco tak zvláštního. Někteří si hru vážně oblíbili – například Narciso je opravdovým fanouškem Kärpätu. Pravidelně si kupuje lístky a na hokej chodí, moc ho to baví. Já takovou silnou potřebu nemám, takže na stadion asi už nezavítám. Je to pro mě celkem drahé a z mého osobního pohledu tam není nic speciálního k vidění ;) . Odnesl jsem si ale samozřejmě tričko Kärpät a obligátní šálu. Nechtějte vědět, kolik to stálo.

Iglů#

Začali jsme si stavět na dvorku Iglů. Několik večerů jsme strávili poctivou stavbou, ale postupně lidí ubývalo a už to přestalo být „nová speciální zábava“, tak se stavba začala brzdit a teď prakticky stojí, ačkoliv k zastřešení už opravdu nechybí moc. Taky nám teď taje sníh, takže kdo ví, jestli bude „new Otokylä building I (no sauna)“ vůbec někdy dostavěno.

Nový účes#

S rozšiřováním vlasového porostu jsem začal uvažovat o holiči. Bohužel lidská síla je ve Finsku strašně drahá, takže holiče tady neseženete pod 20 € pro muže. Na ceny pro takové ty ženské speciality se ani neptejte, bývá to kolem 60, 70 € a více. Až tedy, milé čtenářky, budete nadávat, že jste u kadeřníka utratily šest stovek, vzpomeňte si, že každá se nemá tak dobře jako vy ;) .

Když plán s holičem nevyšel, uvažoval jsem o ponechání si vlasů a pokusu o máničku. Říkal jsem si, že dlouhé vlasy jsem nikdy neměl a že by to mohla být sranda. Ale projevil se můj odpor, nedokázal jsem to. Zkoušel jsem to nechat narůst tak dlouhé, jak to vydržím, ale moc jsem nevydržel. Začal jsem propadat pocitu neupravenosti, neměl jsem chuť se ani holit a vůbec jsem si připadal naprosto hrozně.

Situaci jsme nakonec vyřešili kooperací v jeden večer, kdy jsem zapůjčil strojek od Martiňa a Šafak mi s ním sjel hlavu. Tím bylo celé dilema vyřešeno a já jsem se opět začal cítit fajn, osvobozený a krásný :) . Flavien říkal, že to je moc krátké, ale já moc dobře vím, že to nechci absolvovat znova a že mi vlasy rostou rychle. A taky… Flavien má furt něco :D . Ať si říká co chce :P .

Škola#

Zajímavé je, že tady nemají přednášky pro 300 lidí jako u nás, ale hodiny jsou spíše jako na střední škole. Předmět se většinou odehrává v malých učebnách a ve skupinách pro 15–20 lidí. Opravdu je to takové zvláštní, možná příjemné, jste více v kontaktu s učitelem. No asi jako třeba na tom gymplu. Typickou přednáškárnu jsem tu viděl jen jednou v životě a to ještě takovou ne moc velkou.

Školu jsem začal, jako obvykle, po pár prvních projevech nadšení flákat. Asi je to nějak zakotveno v DNA. Na nudné XML jsem nechodil vůbec a došel jsem si jen na testík. Ten testík, jak jsem se dověděl, byla zkouška :)) . Takže bez problémů. Angličtina je sice fajn, ale je ve špatnou dobu a tak jsem hodně hodin zmeškal dospáváním různých párty. Naštěstí tady docházku nikdo moc nehlídá. Alespoň tedy ne co se týče nás, Erasmáků O:) . Učitelka angličtiny, zdá se, vyloženě chápe, že ty párty prostě nekdy dospat musíme.

Teď v pondělí mi začne finština, kterou mi furt z organizačních důvodů přesouvají. Nakonec ji mám v nejposlednějším termínu a bude mi končit až někdy v květnu :/ . K čemu budu umět finsky před odjezdem? :( Ale co jsem tak slyšel, stejně prý není moc o co stát, protože užitečnost toho předmětu je údajně zanedbatelná. No budiž, uvidíme, co se z toho vyklube.

Project Management byl asi nejnáročnější. Jakože flákárna taky, ale… Sice jsem na něm byl asi třikrát, ale je třeba do něj udělat projekt s více lidmi a navíc napsat zkoušku. Tak jsem si pár těch slajdů přečetl… a na zkoušku šel skoro nepřipravený, ale myslím, že to nebylo vůbec těžké a pokud člověk přemýšlel a management projektů trochu zná, neměl by mít problém. Nechápu, jak se někdo kvůli té zkoušce mohl stresovat. Pro mě to bylo asi jako půlsemestrálka na víc pokusů. Projekt ještě musím s holkama dodělat.

Peer tutor#

No a když jsem u té školy, tak i něco o mém peer tutorovi. To je člověk, který vás vyzvedne na nádraží nebo na letišti a který se o vás má starat, pomoci vám s životem ve Finsku, zprostředkovat kontakt s Finama a třeba s vámi i chodit na párty, když je to člověk, kterého to baví. No například Flavien má moc dobrého tutora, příjemný člověk. I pár dalších tutorů, co jsem poznal, bych dokázal považovat za celkem aktivních. Toho mého jsem viděl 3× v životě. Poprvé na tom nádraží a pak dvakrát, když jsem ho omylem potkal ve škole :D . Holt, někdy se tutor nevyvede.

Co chybí :)#

Ještě se můžete těšit na nějaké další finské postřehy, těch mám docela zásobu. Potom na popis výletu na velký ostrov Hailuoto, o výpravě na sever do Laponska, možná něco o Moustache party a o plánování cesty domů. Pravděpodobně nebudu mít sílu na nějaký článek o finštině, jejíž slova tady chytám celou dobu, tak snad jen malý příspěvek pro Lojzu, jenž mě přijede v dubnu navštívit:

  • kiitos … děkuji
  • kippis … na zdraví
  • Kaunis nainen! … Pěkné holky!

No ještě jsem věděl, jak říct „pěkný zadek“, taky to začínalo kaunis, ale na zbytek si nemůžu vzpomenout. Zeptám se perros, Martiňa a Narcisa.


Honza Javorek

Honza je programátor. Od roku 2011 buduje českou komunitu kolem jazyka Python. V současnosti pomáhá hlavně s propagací aktivit, jako jsou PyLadies, Pyvo, nebo PyCon CZ. Přes den jej najdete v Apiary, kde se stará o Dredd, framework na testování API. Sem tam ho můžete potkat, jak přednáší na srazu nebo na konferenci.




Komentáře