Tento článek vyšel před 12 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
A ještě jedno upozornění! Toto je historický text o studiu VŠ. Honzův aktuální názor na studium vysoké školy nejlépe vyjadřuje tento článek.
Tak si to shrňme. Mě už se to moc netýká, já mám jasno, ale co vy ostatní, proč studujete?
- rodiče nedokázali nebo nemohli vystudovat vysokou školu
- rodiče jsou oba vysokoškoláci
- rodiče pro mě chtějí to nejlepší
- babička s dědou čekají na můj titul
- už to doklepu, přece toho teď už nenechám
- musím přece v životě něco dokázat
- už bych dávno skončil, ale nezůstanu přece jenom bakalářem
- myslím si, že budu lépe kvalifikovaný pro svou práci a že dostanu lepší práci
- mám studentské výhody - nemusím do 26 pracovat a mám levnější vlaky
- kdybych nebyl student, říkali by mi alkoholik
- budu mít jednou určitě větší plat
- chci jet taky na Erasmus jako kamarádi
- jde tam přece každý - no když to zvládl i ten hulič Franta?!
- nevím co se životem, nevím co jiného bych dělal
Nenašli jste se? Výborně. Máte určitě jiné důvody proč strávit pět až sedm let svého života na univerzitě. Nejspíše to bude vaše hluboká touha za poznáním, specializací, objevováním. Pravděpodobně se také chcete naučit dívat, uvažovat, spekulovat, hledat souvislosti, naslouchat a v neposlední řadě hltat slova největších odborníků a kapacit v oboru.
Pokud jste ovšem takovými lidmi, připadá vám, že vás současné české vysoké školy k takovým věcem vedou?
