Tento článek vyšel před 17 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Fran: Bernard? Finished with your accounts?
Bernard: Yes. I've turned them into a rather smart casual jacket.
Ne ne ne, můj zápisníček neumřel
Žádné nové příspěvky. RSS čtečky se vám plní komentářovým spamem… Už to není co bývalo.
Ano, i tak vypadají neslavné konce blogování… Časem, když jdete kolem, ucítíte podobnou vůni let jako na půdách chalup a z komentářů pod trouchnivějícími články musíte smést pavučiny. Kuš :) . Blog neumřel, ani po vyčerpávajícím a neuskutečněném redesignu. Nejsem natolik zhrzen, abych zanevřel na toto zelené místo a přestal psát. Akorát jsem docela zaneprázdněn. Svými literárními díly jsem teď nějakou tu chvíli zaplňoval komentáře zdrojových kódů školních projektů. Kolegové potvrdí :D .
Co jsem ale dělal ve zbylém čase? Přece není můj time management až tak zoufalý, abych si nenašel těch pár minut na článek… Že by mi došly nápady? Ne ne, ty nedošly. Mám jich v zásobě tolik, že už pomalu dohánějí počet „napozději“ zahvězdičkovaných článků v Google Readeru, které si pravděpodobně nikdy už nepřečtu :D . Čas mi sežraly Black Books.
Seriály
Black Books je seriál. Úžasný seriál. Seriály nějak moc nesleduji, ačkoliv bych mohl trávit dny s očima nalepenýma na žlutými Springfielďany, Červenými trpaslíky, mimozemšťany z Furutamy, mohl bych sledovat nekonečné série Přátel nebo doktora House apod., nemluvě o sci-fi věcech jako Star Trek, Stargate, atd. Občas se však stane, že mě něco zaujme a já se od seriálu nemůžu odtrhnout – jako například u IT Crowd. Ajťáky jsem zhltnul snad v jednom kuse a to asi 3× za sebou, když jsem je prezentoval svým přátelům a šířil nákazu. Druhá série už nebyla tak dokonalá, ale taky jsem se dost nasmál.
Protože se dokážu dostat do stavu závislosti na dobrém seriálu, nepustím se k ničemu dlouhému. IT Crowd disponuje momentálně dvěma sériemi po 6 dílech, což je pohoda :) . Dvacetidílné série by byly smrtelné. Člověk se zamiluje do postav a stane se závislý na bláznivém britském humoru…
Bernard Black a spol.
Black Books mě chytly hned jak jsem viděl první díl. Přišel mi trochu střelený, ale tak to přesně mělo být. Ten seriál střelený JE :D . Hlavním hrdinou je Bernard Black, majitel antikvariátu/knihkupectví. Je to hnusný a povahově nesnesitelný Ir, jež tráví všechen čas pouze pitím vína a šířením nečistoty a nepořádku po celém svém životním prostoru. Nemá rád zákazníky, nerad prodává knihy, nerad jimi naplňuje svůj obchod a vůbec nemá s ničím ve svých názorech smilování… V seriálu, jak už to u těch Britských bývá, se moc dalších postav nevyskytuje. Těmi, kdo doplňují posádku je Fran, Bernardova kamarádka z vedlejšího obchodu, a Manny. Fran se ze začátku jeví jako nejméně střelená, ale časem to samozřejmě přivede na pravou míru. Třetím hlavním hrdinou je tedy zmíněný Manny, pomocník Bernarda. Nelze jej popsat, protože je to nepopsatelný blázen, prostě Manny :D.
Seriál byl natáčen mezi lety 2000–2004 a jeho autorem je stejný člověk, který později natočil IT Crowd – Graham Lineman. Tedy přesněji, spoluvatvářel jej s Dylanem Moranem (Bernard).
Závěr musí být
Závěrem? Doporučuji :) . ČSFD svými 90% taky. A samozřejmě lze najít i nějaké ty ochutnávky na YT.
