Tento článek vyšel před 17 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Záblesk.
Zoufalé světlo křičí do noci,
ale nikdo, nikdo mu nejde pomoci…
Bez šance.
Proud tichých temných krás,
neprořízne jediný cizí hlas.
Nicota.
Nejhlubší černota bezedných vod,
polyká každičký života plod.
Konec.
Tvář dnešní temnoty už nehyzdí piha,
a už není co litovat, ale v srdci je tíha…
Deus.
Davy paprsků. Teror padá,
noc prchá s pohledem hada.
Krása.
Slunce halí září kraj a na trůn sedá,
vzpomínka na hrdinu je pod ním však bledá.
