Bratislava: Digitální nomádství naruby

Většinu minulého týdne jsem strávil v Bratislavě, kde jsem se pokoušel o takové malé digitální nomádství naruby. Proč naruby? Protože jsem se své práci nevzdaloval, ale přibližoval. Běžně pracuji z domova v Brně, kancelář a většinu kolegů mám ale v Bratislavě.

V hlavním městě Slovenska jsem byl už mnohokrát, ale nikdy jsem neměl čas ho lépe poznat. Řekl jsem si, že tentokrát zůstanu na více dní.

Ubytování

Mohu doporučit Hostel Petit. Úžasné ceny, IKEA interiér, v pěší vzdálenosti od centra i od vlakového nádraží. Na recepci jsou milí a v ceně je i reality show - z okna můžete pozorovat kancelářské krysy v protějším domě.

Povedlo se mi hned po příchodu zaseknout za sebou dveře do koupelny a musel mě vyprostit údržbář, ale to bylo tím, že nám dali nějaký úplně nový, neotestovaný pokoj. Po skončení této příhody jsme se s přítelkyní také zamysleli nad tím, co bych dělal, kdyby tam ona nebyla a nemohla přivolat pomoc. Došli jsme k závěru, že bych musel buď zkusit prokopnout dveře, nebo hulákat. Poučení: Pokud jste sami, berte si s sebou telefon i na WC.

Několik postřehů

Bohužel na nějakou turistiku příliš nevyšlo počasí - bylo sice relativně teplo, ale mlhavo a zataženo. Chtěli jsme se podívat třeba na Kamzík, ale zrovna v ten den byla hmla tak hustá, že nešlo vidět ani UFO. Samozřejmě se v den odjezdu objevila modrá obloha.

• V Bratislavě je neuvěřitelné množství výškových budov (mrakodrapů?). V Česku to zřejmě nemá obdobu - Praha nesmí zastavět oblohu kvůli panoramatu a jinde asi není taková poptávka.
• Prezidentský palác je nazdobený tak, že v noci vypadá spíš jako sídlo Santa Clause. Hrad je krásně opravený, ale dost strohý.
• UFO most se mi líbí, ale mohli by ho trochu opravit.
• Staromestská ulice je nejošklivější věc na celé Bratislavě a vždy když ji vidím, chce se mi plakat. Jak mohl někdo vybourat kus historického centra města a položit přímo mezi hrad a městské opevnění čtyřproudovku?
• V centru je někdy hodně draho. Draho je sice v každém centru, ale tady bylo někdy až překvapivě draho na to, že Bratislava není zrovna nějakou perlou na Dunaji. Připomíná mi to drahé pivo v Rožnově, kde měli průměrně vyšší ceny než v Brně nebo v horských chatách nad městem.
• Pečené gaštany mi vůbec, ale vůbec nechutnají.
• Modrý kostel je pěkný, připomíná trochu Marshmallow.
• Turistická nabídka není zrovna bohatá - k vidění je jen pár zajímavostí: Most SNP, centrum města, hrad, Slavín, Kamzík, Devín. Pak nějaká muzea atd., ale tím to v podstatě končí. Pokud se mýlím, uvítám tipy na další aktivity, protože se do Bratislavy určitě brzy zase podívám.
• Divadlo Ívery nezklamalo. Pokud půjdete kolem budovy Rozhlasu ve čtvrtek večer a budete mít euro v kapse, zastavte se v tomto malém amatérském divadle na hru - stojí to opravdu za to!
• MHD na první pohled připomíná naše dopravní podniky, ale zastávky má rozházené chaoticky všude možně, běžně jsou hned vedle sebe dvě různě pojmenované, apod. Cestovné poriadky jsou plné přestupů typu 3 min pěšky, protože přestupní uzly prostě nejsou. Vrcholem všeho byla náhradní doprava x13, která běžnou zastávku projížděla, protože pro ni byla o 20 metrů dál na pneumatice zřízena nová zastávka s novým názvem (a ta je na mapách samozřejmě k nenalezení).
• Pizza v Kafe Nervosa (kde se koná Rubyslava) je opravdu velká a sytá.
• Potkal jsem překvapivě hodně míst, kde čepovali Bernard. Mám podezření, že je to tam teď možná nejoblíbenější české pivo hned po Plzni.
• Skoro každá ulice je nějaké náměstí. A pokud to není náměstí, je to mýto.

Nomádství

Během pobytu jsem měl tři hlavní agendy - práci, turistiku a setkávání se s přáteli. V důsledku toho nezbyl prakticky žádný čas na nějaký pasivní odpočinek, ale ani na prokrastinaci - pokud jsem zrovna něco dělal, dělal jsem to pořádně a snažil jsem se využít každou přidělenou minutu efektivně. E-maily jsem za celou dobu vybral nanejvýš dvakrát, odpovídal jsem jen na nejnutnější věci. Nebyl čas ani chuť něco sepisovat.

Sice by to takto bylo obtížně dlouhodobě udržitelné, ale na druhou stranu jsem se cítil osvobozený od méně významných povinností a přišlo mi, že čas využívám naplno a smysluplně - žádné Twittery, Facebooky, maily, atd. Místo toho jsem běhal někde kolem Dunaje, pracoval, nebo se smál u piva. Proč to tak nedělám i doma? Síla změny prostředí? Přepne se mi mozek v zahraničí do režimu musím toho za 24 hodin strašně moc stihnout?

Práce s kolegy v kanceláři byla příjemnou změnou, takže jsem byl velice soustředěný. (To je chvilkový efekt, který moc dobře znám, ale i tak mě to těšilo.) Na hostelu jsem se pracovat nesnažil, protože tam nebyly židle. Pokoj byl úplně nový, takže předpokládám, že je časem ještě doplní, ale my jsme prostě židle neměli a z postele jsem se pracovat nepokoušel.

Líbilo? Nelíbilo?

Celkový dojem z výletu je dobrý. Turistika nebyla nějaký úžas, ale v práci to bylo super a na pivu se starými či novými přáteli to bylo taky fajn. Když připočítám vydařenou návštěvu divadélka, musím konstatovat, že lidé byli na celé návštěvě prostě nejlepší.

Nomádství jsem si až tak úplně nevyzkoušel, ale určité základy položeny byly a budu to zkoušet dál. Na Bratislavě je fajn, že je blízko, mám tam zázemí a přitom je to už zahraničí, tedy jiné prostředí, jiný kraj, jiný mrav. Na rozjezd prostě ideál. Po čistě turistické návštěvě Krakova a polopracovní Bratislavě bych se chtěl příště posunout zase o krok dál - nabízí se třeba strávit několik týdnů v Berlíně nebo Budapešti. No uvidíme!

Neberte prosím nic z článku jako nějaký hejt na Bratislavu! Já mám z návštěvy pozitivní pocit a těm různým postřehům moc velkou váhu nepřikládám. Nechci rozhodně nějak kritizovat a hrát si na chytráka - prostě to berte jako suše konstatované první dojmy člověka, který se jel někam podívat. Kdo mi vystvětlí, že to MHD funguje ve skutečnosti podle nějakého skvělého systému, jenž jsem akorát já neodhalil, rád mu koupím pivo.