Tento článek vyšel před 15 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Tak jsem tady už nějakou tu delší dobu a Finsko jsem stačil poznat trochu lépe. Určitě mě nezklamalo, mám ho rád stále více a asi si i dokážu představit, že bych tady bydlel. Poznatky a nové zážitky se pokusím shrnout do jednoho článku, protože se jedná o střípky z různých oblastí života, volně navazující na to, co už jsem tady psal. Ano, bude to malinko dlouhé, ale já neměl moc čas psát průběžně po dávkách, tak to teď smetu najednou. Vytiskněte si to a čtěte na záchodech. Mělo by to být potom také dostatečně dlouhé na to, abyste si…
Nakupování
Prisma je opravdu levná (samozřejmě finsky levná) a mají v ní také pěkné prodavačky :) . Je tady i Lidl a dokonce jeden není až tak daleko, ale obsluhoval mě tam prodavač, tak nevím. Sice se usmíval, ale na můj vkus byl narozen s trochu špatnou kombinací chromozómů. No ale ten Lidl. Zdá se být možná úplně nejlevnější, ale cestu k němu neznám tak dobře a KKK-supermarket je prostě nejblíž, tak jsem zatím nakupoval v něm. Naposledy jsem si tam koupil i salám a třeba i chipsy. Zase měsíční balení sýra z Prismy nepředčí asi nic. Začínám drahotu trochu ignorovat, začínám žít ;) . Ten toustový chleba mi už trochu leze na nervy. Ještě že v menzách se dá nakrást jiný, čerstvý a velmi chutný. Je dost jiný než český chleba, ale jak říkám, je naprosto výborný. Musím pak vyzvědět od Finů, kde se dá koupit a jestli je drahý. V KKK-supermarketu jsem objevil sociální značku finského původu – Pirkka. Věci nejsou tak levné jako třeba X-tra z Prismy nebo Euroshopper z KKK, ale jsou alespoň finsky levné. Nejlevnější plechovkové pivo, co jsem v KKK našel, bylo Pirkka, za něco málo víc než euro. Koupil jsem jedno a sice už si moc nepamatuju chuť Corgoně, jejž považuji za doposud nejhnusnější pivo svého života, ale tipuju, že se mu to docela blížilo.
Alkohol
Prodejnu Alko jsem stále nenavštívil. Ono se tady moc to tvrdé nepije (mezi Erasmáky), pije se hlavně pivo. Možná zkusíme někdy s Martinem z Rakouska koupit víno, poměrem cena/výkon vychází o něco levněji :D . Pivo se dá koupit normálně v supermarketu, ale je dost drahé, o českém ani nemluvě. Ale dal jsem si v hospodě pár Budvarů jako vzpomínku na ČR :) . Bylo tam i Starobrno, ale… To raději Pirkka pivo :D . Každopádně, pokud vám v hospodě natočí pěnu, tak musíte obsluhu políbit a vymluvit se na francouzský původ, protože pěna na pivě je něco, co tady fakt ještě nějak nevynalezli. Nejlepší zdejší pivo je Karjala, Karhu a pak nějaké Laponské, to je prý nejlepší úplně, ale já pil asi zatím jen Karjalu a celkem ujde. Běžně se pivo prodává po 0.3 l plechovkách nebo stejně objemných lahvích. Pch :) . Ve středy a pátky mají v jedné hospodě vždy akci, že prodávají pivo do jedné v noci jen za 1 euro. Vstup je i s uložením bundy do šatny asi 4 euro, ale to je s onou cenou piva úplně super. Jen za uložení bundy dáte jinde 2 eura a pivo nekoupíte levněji než něco pod 5 euro. Kromě vstupu do hospody zaplatíte všechno kreditkou. Teoreticky tedy můžete pít tak dlouho, dokud se dokážete podepsat :D . Cesta k levnějšímu alkoholu je potom už jedině přes Švédsko. Máme kamaráda Miku, kterého můžeme delegovat a občas přiveze levné Švédské pivo. Já se ho snažím zlanařit na výlet do Švédska jako takový – že bychom se tam „turisticky poohlédli“ a cestou zpět vzali nějaké ty plechovky.
Menzy
Ve studentských restauracích se lze velmi dobře najíst. Můžete si všeho naložit kolik chcete, za jednotnou cenu. Chlebík s pomazánkou je zdarma k tomu a můžete si ho vzít kolik chcete. Martin z Rakouska se mi směje, ale kradu si jej do krabičky s sebou a pak jej jím na svačiny :D . Taky jsem si ve škole zvykl sem tam koupit čaj, protože není zrovna nějak drahý (ono, já už to moc na koruny nepřepočítávám, takže pokud říkám drahý nebo levný, myslím tím na finské poměry), je dobrý a pomáhá soustředit se, i když jsem ospalý.
Spolubydlící
Pokoje už jsou plné a všude je spousta života. O kamarádech Erasmácích povykládám jindy, tedy jen o zdravém jádře, protože nás je tu snad 40, možná 50. Teď jen něco o těch třech, se kterými bydlím. Hlavní postavou je tady Martiño. Byl na Vánoce doma, když jsem přijel. Je ze Španělska, je to elektrotechnik a vyvíjí něco pro nějaké šílené programovatelné jednotky Siemens. Dělá tady svou diplomku. Už ze jména, které není úplně španělšké, jste mohli pojmout podezření – no ano, je to chlapec z Galicie a tudíž se od něj naučím prd. Galicijština je totiž spíš jak Portugalština. Strašně se divil, že vím, kde je Vigo. Musel jsem mu vysvětlit, že jsem půlku svého „mládí“ strávil obkreslováním mapy Španělska z atlasu na sto způsobů. Martiño je tu od minulého semestru, takže všechno zná a ví a taky si tady našel Finku :) . Ten finsko-španělský slovník byl jeho a ten počítač taky. Ono…
Minulý semestr bydlel Martiño s nějakým Japoncem (to vysvětluje šampon s podivnými znaky) a v mém pokoji bydlel Čech s Maďarem. To vysvětluje HUN značku v kalendáři (Hungaria) a český kus drogerie v zrcadle v koupelně. Čech tady prý nechal ten stolní počítač a taky spoustu jídla apod. Počítač zůstal ve skříni a Martiño ho tam prostě objevil, takže si ho pak sestavil a používal ho. Teď jej využívá Šafak.
Šafak je Turek, studuje business a není tu dlouho, bydlí vedle v pokoji s Martiñem. Nevím, jak se jeho jméno přesně píše, ale takhle přesně se vyslovuje. Neumí moc dobře anglicky, tak je s ním trochu těžká domluva, ale učí se rychle, je to fajn kluk a je moc hodný :) . Dneska mi podaroval zbytek špaget a ještě po mě umyl nádobí :O . Taky nepije alkohol, takže tady dost ušetří. Něco na tom Islámu asi bude (nebo jsem aspoň pochopil, že nepije kvůli tomu).
Já bydlím s Flavienem z Francie, ten taky studuje business. Taky fajn borec, udělal tady trochu pořádek, protože jsme žili jako prasátka. Dělá si srandu, že jíme kdy chceme co chceme, protože on má svůj francouzský jídelní režim a jí svačinku přesně tehdy, kdy má :D . Ale to tu dělají všichni francouzi. Jednou jsem přišel do pokoje, kde bydlí Denis (FR), Adrien (FR) a Miro (SK). Miro si dělal k snídani tousty se salámem a Adrien se mi začal omlouvat, že jej taky nechápe, jak může takhle hrozně snídat, že nemá kafe a nějaký dortík jako oni. Musel jsem mu říct, že úchylně snídá bohužel on :D . No ale zpět k Flavienovi. Píše si často se svou přítelkyní, stejně jako jeho český spolubydlící. Zabydluje se rychle a na včerejší párty jsme si povídali o starých francouzských filmech – Funes, Belmondo, Richard apod. :) Taky mě učil vyslovovat správně „Napoleon“ :D .
Kolo
Dneska mi Lars (DE) říkal, že od Miky (FI) sehnal kolo za 80 euro (moje sociální kolo je za 90 euro). Jeho kolo vypadá jako normální kolo a má dokonce převody. Docela mě naštval :D . Erasmus cyklomafie je možná fajn, ale finská cyklomafie je zjevně trochu víc fajn…
Jo a hodila by se mi vlaječka na kolo. Nebo nějaká žárovka, cokoliv. Musím ho přebarvit na oranžovo. Dneska jsem ho totiž před školou mezi 100 dalšími koly hledal asi 10 minut. Fakt jsem už myslel, že mi ho někdo ukradl. A jak jsem psal, že se nekrade, tak to neplatí pro kola. Ta se, jak říkal Sami Niemelä, kradou hrozně moc a právě nejvíc v Oulu. A že nemáme spoléhat na to, že naše kola vypadají hnusně a předpotopně, protože právě ta nejtrapnější kola se kradou první :D .
Škola
Už jsem byl prakticky na všech svých předmětech. Tedy na finštině ne, ta mi začne někdy v únoru. XML je stále stejně otřesné a nudné, takže ho asi začnu vynechávat a cvičení si udělám doma. Ten čtyřhodinový kurs je jednoduše naprosto unavující a přivádí člověka k šílenství. Project Management se dobře rozjel a začíná být zajímavý. Cvičení jsou docela interaktivní, vedou to dokonce dva učitelé a oba mluví dobře anglicky (s tím, že žádný Fin se asi nikdy nenaučí vyslovovat š, č, ž, apod., s tím jsem se už smířil). Je to trochu jiný pohled, takový manažerský/podnikatelský pohled na věc, no je to celkem zajímavé a zatím tam masíruji své ego nápady a poznámkami, na jež kantorka vždy odpovídá velmi pozitivně a označuje to za velmi dobrou a důležitou připomínku nebo nápad :D . Poslední předmět, English 2, se začíná vyvíjet zajímavě také. Konečně jsem tam v jednom videu na poslech slyšel britskou angličtinu – to mě zahřálo u srdce. Odpověděl jsem na všechny otázky na papíře správně a pak jsem je všechny aktivně řekl kantorce, když se ptala. Tím jsem se naprosto odlišil od ostatních Finů, kteří to buď neměli, neměli to dobře, nebo to řekli velmi tiše a nezůčastněně. Každopádně jsem si připadal opět jako hvězda :D . Ona ze mě měla hroznou radost a požádala mě o prezentaci o mé zemi, kterou jsem dnes také přednesl. Za tu mě velmi chválila, byla z ní nadšená. Taky mi říkala, že se mnou někdo bude dělat interview, tak se těším. Připadám si opravdu jako děsně chytrý člověk, ale to bude asi tím, že mám 4 nejlehčí předměty na škole a nic víc tu nedělám. Třeba Miro (SK) říkal, že mají nějaké šílené projekty apod., to se mě vůbec netýká. Já se flákám a jen (ne)píšu bakalářku.
Bydlení
Ptal jsem se jednoho kluka ze studentské unie a říkal, že ty domy opravdu dřevěné jsou. Mají ale více vrstev, využívají speciálních nátěrů apod., takže jsou opravdu teplé. Taky jsem si všiml, že hodně věcí na Otokylä je dřevěných. Třeba i strop v koupelně je ze dřeva. Ale není to absolutně žádný problém. Samozřejmě všechny sauny jsou ze dřeva.
Taky se mi líbí, že tady všechno vypadá tak nově a urovnaně. Ta střední Evropa mi ve srovnání s tímto přijde trochu chaotická, bordelářská, zaplivaná. Vůbec mi přijde, že Finové si více váží věcí, svého i cizího majetku. Například posprejované domy tady najdete, ale tak možná jeden na 4 městské části. Taky se tu nekrade jako u nás. Ono ani to ubytování na Otokylä, přestože má snad 50 let, možná víc, nevypadá vůbec nijak škaredě. Zařízení interiérů je v takovém tom strohém severském stylu (otevřete si katalog IKEA) a moc se mi to líbí.
Pošta
Zjistil jsem, že pošta (Posti) je tu velmi významná firma, která působí opravdu dobrým a moderním dojmem. Mají pěkné logo třeba :D . Ale i na tom Project Managementu – kantorka byla dřív zaměstnaná u pošty a to co říkala znělo spíš jak z firemního prostředí nějaké banky. Docela mě překvapilo, že když jsem vešel na hlavní poštu v Oulu, připadal jsem si spíše jak v papirnictví. Žádná skla s přepážkami, žádná čísla a oddělní. Prostě stůl s několika „prodavači“, postojíte chvilku ve frontě (můžete se dívat na pohledy a šanony a krabice a obálky a všechny takové ty poštovní věci v regálech za sebou), pokecáte si s milým prodavačem, dáte mu poštu nebo si ji od něj vezmete a hotovo. Opravdu spíše jak papírnictví. Dost mě to překvapilo. Jinak pohledy se kupují taky v knihkupectvích a když chcete něco poslat, můžete to udělat i v trafice. Nevím, jestli v každé, asi musí být poštovně-spřátelená. Prostě to tam donesete a hotovo. Koupíte tam známky i pohledy. A v těch knihkupectvích je mimochodem řada krásných knih, ale žádnou si nekoupíte, protože jsou finsky a navíc jsou, jak by řekl Martiño, „fucking expensive“, tedy „dosti drahé“ ;) .
Sauna
Malou provokaci si nakonec nemohu odpustit. Dneska jsem, mé milé čtenářstvo, nebyl v sauně. Musel jsem svému španělskému příteli říci, že jsem už opravdu přesaunován a potřebuji pauzu, protože tam chodíme vážně každý den ;) . A je to super. Až budu velký a bohatý a budu kosmonaut, sauna u mě doma nesmí chybět.
