Erasmus!

Jak vyjet studovat na půl roku do zahraničí? Tak především potřebujete 3 věci…

1. Musíte mít skvělou kamarádku v Portugalsku a závidět jí.
2. Musíte vědět co chcete, mít chuť a odvahu, studovat správnou vysokou školu v EU a být aspoň v druháku :) .
3. Musíte odebírat RSS fakultních novinek ;) .

První záblesky chtění

Přemýšlel jsem o tom už dlouho, ale nenacházel jsem čas k bližšímu studiu možností studovat v zahraničí. Až jsem najednou narazil na aktualitku, která udala první pořádný impuls.

Šel jsem na besedu o Erasmu, vše si vyslechl a věděl, že to chci zažít :) . Pak jsem několik dní vybíral univerzity tak pečlivě, že jsem propásl datum odevzdání přihlášky a, ač jsem ji měl odevzdat v nejzazším termínu a po registraci e-mailem v úterý, povedlo se mi paní Studenou uprosit ještě ve středu, den před přijímacím řízením. Zrovna měla v ruce štos přihlášek na Erasmus a asi je někam nesla, takže je i možné, že to byla vůbec poslední reálná možnost se na seznam dostat :) .

Výběr destinace

Co mít:

• vyplněná přihláška na Erasmus
• vybrané univerzity, kam chci jet
• přiložený dokument o jazykové zkoušce (já mám jen maturitu, tak jsem do přihlášky napsal, že jsem měl studium s rozšířenou výukou angličtiny a přiložil kopii maturitního vysvědčení)

Vybral jsem si Finsko, konkrétně univerzitu v Oulu a na druhém místě Joensuu. Jako záchranu jsem si vybral Krétu, o které mluvil jeden student na besedě a jež se mi zdála docela fajn. Jiné státy mi nebyly tak sympatické, nebo jsem se jich bál :D . Třeba jsem kvůli docela děsivým zkušenostem dvou borců z besedy zavrhl Španělsko, které by mi asi sedlo nejvíce. Možná je to škoda, mohl jsem to lépe prozkoumat a třeba bych našel jinou, lepší univerzitu, méně děsivou :) . Španělsko by mě opravdu bavilo, od Kréty nevím co čekat. Popravdě, ještě dlouho jsem zvažoval, zda neposlat nějaký ten e-mail a nezkusit to ještě změnit. Ale o tom za chvilku ;) .

No, vybral jsem a čekal jsem. Ve čtvrtek jsem měl projít výběrovým řízením, které rozhodne, kam pojedu. Důkladně jsem se připravoval, do ranních hodin jsem například sledoval L'Auberge espagnole, abych pak prospal přednášku k databázím.

Konfrontace

Ve čtvrtek jsem uhladil svůj look & feel, oblékl se do trička born to be wild a vyrazil dobýt svět. Dobývání se ale trochu pozdrželo – než jsem se dostal na řadu, tak jsem dočetl Pixyho zelenou.

Paní na přezkoušení z angličtiny na mě začala mluvit a ptala se mě na pár základních věcí. Protože jsem s nikým sto let anglicky nemluvil, věty jsem ze sebe soukal dost kostrbatě, slova jsem hledal nepříjemně dlouho. S gramatikou mám problémy odjakživa, škoda mluvit. Ale konverzace mi problémy nedělá, takže jsem se s každým slovem na sebe zlobil více a více.

Když došlo na hodnocení, řekla „Noooo… Bylo to takové…“ a já si říkal, že jsem to pěkně podělal. Větu však dokončila „asi vám dám mínus jedna“ :D . Takže jsem s lístečkem z angličtiny radostně naklusal do dusící místnosti, obhajovat se mimo jiné i před génii Honzíkem nebo Černockým, dokazovat že jsem ten pravý a jedinečný. Finsko mi hned vymluvili, protože mám špatné školní výsledky a do Finska a obecně do severských států chce každý. Takže severní polární kruh asi nebude :-| . Po pár minutách se se mnou bavili, jako bych si do přihlášky napsal jen Krétu :D . A prý ať se těším, protože do Finska se dostanu ještě 100×.

Když jsem vylíčil plán dělat bakalářku „po e-mailech“ v ČR a mezitím studovat předměty na Krétě, inspirován opět jedním studentem z besedy, dostal jsem pěknou odpověď, že je to největší kravina, jakou jsem na sebe mohl připravit :D . Takže čtvrtek jsem zakončoval s vědomím, že nakonec asi budu bakalářku dělat spolu s pár předměty na Krétě :) .

Nejistota a finální rozhodnutí

V pátek večer jsem si to nějak celé rozmyslel. Nechci na Krétu, chci do Španělska! Udolalo mě svědomí. Nenechal jsem se zastrašit, vybral jsem jinou španělskou univerzitu, než kam jeli ti z besedy s děsivými zážitky, a napsal jsem e-mail, jestli by mi ještě nemohli změnit priority. Uvědomil jsem si, že vážně chci Španělsko :) . Že španělsky dost rozumím, že španělsky něco umím, že je to můj jazyk, moje země a že i kdyby mě to mělo zničit a zruinovat, je to moje destinace, vysněná stejně jako Finsko. A chci tam :) .

Jenže co se nestalo! Ještě v noci mi začaly odpovídat odpovědné osoby k odpovídání…

Vážený pane Javorku, nahlédl jsem do tabulky a zjistil, že jste vybrán do Finska (Oulu). Takže teď je na Vás, zda se smíříte s Oulu a nebo trváte na Španělsku. První variantou nám ušetříte práci, druhou ji přidáte (musí se „přetřepat“ celá tabulka a bude s tím dost práce). Dejte mi prosím vědět.

Do Oulu! Já se tam dostal! Ale co teď? Finsko nebo Španělsko? Já, který tak nějak od srdce mám rád obě tyto krajiny, jsem byl najednou rozpolcen – měl jsem si vybrat… Celou sobotu jsem se ptal známých a radil, přemýšlel a srovnával. A nakonec jsem odepsal, že chci do Oulu :) .

Co dál?

Nu, nikdo nikde nevznesl jedinou pochybnost, že bych neodjel, takže hodlám tvrdit, že na Erasmus pojedu. Kam… To se ještě uvidí :) . Ještě stále nejsou oficiální výsledky, ale dovolil bych si věřit tomu, že skončím v Oulu. Na blogu vás začnu otravovat s informacemi o svém postupu a za rok v letním semestru mi můžete závidět stejně, jako já tento zimní Janě ;) .