Tento článek vyšel před 16 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Zlatá emšedesátpětka, měl se jmenovat podobný, připravovaný článek. Měl být ódou na můj mobilní telefon. Oslavnou hymnou. Jenže ten jsem v úterý ztratil…
Prvně se zmíním o takové maličkosti. Je perfektní nemít pár dní telefon. Nikdo vám nevolá, nikdo vám nepíše a máte rajský, ba dokonce rajčatový klid. Nevěřili byste, kolik zbytečných SMS lidé pošlou. Takové ty ujišťovací… Když jdou na sraz a pětkrát si před tím napíšou, aby se operativně dohodli na tom, že sraz bude o pět metrů vedle a o osm minut později. Bez mobilu vás nikdo neuhání, nikdo vás neruší ve chvíli, kdy chce on. Spojíte se (internet apod.) pouze tehdy, kdy chcete vy. To trochu navazuje na onu filosofii zahodit všechny notifikátory a upozorňovače, protože díky nim nic neuděláte. Filosofii, že vy si sami máte sobecky vybrat, kdy budete rušeni. No ale i tak si asi dokážete představit, že to jednoduše nemusí být tak hrozné nemít telefon.
Chtěl jsem si koupit opět Siemens M65, samozřejmě dnes už v bazaru. Jenže operátor mi nabídl telefon za zvýhodněnou cenu a železná jistota, s jakou jsem chtěl zamířit k telefonu z druhé ruky, se i bez myšlenky na ostravské pece roztavila prakticky na místě. Nemohl jsem ale vybrat telefon jen tak, když se v nich v současné době vůbec nevyznám… Akce však nepočká a já potřeboval, no možná spíš chtěl, telefon. Hned.
Pomocí internetové kavárny, bráchy a Michala (vlastníka stejné fešandy) jsem nakonec vybral do třech čtvrtin hodiny Nokii 3310 classic. Tímto dostává čestné ocenění za asi nejrychleji a nejnepřipraveněji koupený kus elektroniky v mém životě :) . Proč ji? Uměla všechno co můj zlatý Siemens M65 a měla pár blbin navíc. Srovnával jsem ji tuším se Sony Ericssonem 550i, který měl lepší foťák, ale o ten mi tolik nešlo a na rozdíl od Nokie chtěl jinou datovou kartu než můj MP3 přehrávač. Nicméně, kritérii při výběru byly především veškeré vlastnosti mého předešlého mobilu. Cokoli by ten mobil uměl navíc, je bonus a bylo mi to vesměs fuk :) .
V tentýž den jsem si s mobilem hrál do tří do rána. Ano, dost času zabralo hledání a dopisování telefonních čísel, která jsem nikdy nezálohoval, ale to je vedlejší :D . Co tím chci ale říct – myslel jsem si, že nic lepšího než M65 neexistuje. Ale teď vidím, že to jde. Že jsem se zastavil před několika lety a nedokázal sledovat vlastnosti současných telefonů.
Ve své době byl Siemens M65 peckou. Uměl a měl všechny běžné kravinky té doby jako foťák, pazvuky a kde co, ale navíc měl ještě siemensovský standard, kvalitní software uvnitř – zoom uložených fotek nebo copy/paste po celém telefonu. O takových věcech se majitelům SE nebo Nokií tehdy jen snilo. Proto jsem tyto ostatní značky nikdy neměl rád. Siemensy byly prostě chytré v detailech. Časem se však rozdíly setřely a má nová Nokia zjevně všechno toto umí. A umí toho ještě více. V Siemensech jsem musel hackovat software, abych vypnul zvuk foťáku nebo se navždy zbavil T9ky. V Nokii jsem toto udělal pomocí nastavení a ještě jsem si mohl celé menu a všechny zkratky přeházet tak, aby odpovídaly rozložení Siemensu :) .
Takže posun. Od úterý k pátku, od Siemensu k Nokii, od předsudků k realitě. Posun v myšlení, chápání… Myslel jsem si, že pro mne bude nemožné jednou vyměnit telefon nebo notebook, protože jsou geniální a nejlepší. Teď vím, že to tak není. Jak si na ně zvyknu, miluji je a vůči ostatním zařízením se vyjadřuji značně skepticky. Možná jsem v tomto směru konzervativní. A možná už ne :) .
