Tento článek vyšel před 15 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Takový malý článeček o Oulu. Shrne nějaké první a pozdější dojmy, ale nečekejte od něj, že vám v několika větách přiblíží kouzlo města. To je celkem těžké hlavně proto, že v něm žiji. Pokud chcete vědět, o čem Oulu je, nejlepší cesta jak to zjistit je cesta do Finska.
Oulu je velké a placaté. Velké proto, že na místě, kde by u nás postavili sídliště pro 1000 lidí, je tady pár chalup a les. Na rozloze Prahy má Oulu počet obyvatel asi někde mezi Olomoucí a Plzní. Placaté proto, že nejvyšší bod, kam se můžete dostat na kole nebo autem, je silniční most přes železnici (z něj je drtivá většina mých fotek celkově na Oulu). Pokud se po Oulu rozhlédnete, uvidíte asi jen tři hlavní výškové budovy – katedrálu ve městě, věž muzea Tietomaa a komíny papíren.
Oulu je uklizené a příjemné. Bez sněhu jsem jej pořádně ještě neviděl, ale za dob bílých měsíců byly cesty a cyklistické stezky, jichž je tady kolem 600 km, shrabovány pravidelně vždy brzo ráno.
Příroda
Tajga. Všude. Severský jehličnatý les, místy možná trochu lesotundra. Na jihu Finska je to možná jinak, ale v Oulu a v celé přilehlé oblasti včetně obrovského Laponska nenajdete jiný strom než smrk, borovici, modřín a břízu. Bříza je jediný listnatý strom široko daleko a najdete ji úplně všude. Zasloužila si můj obdiv, protože tak odolný strom jsem ještě neviděl. Finové břízu používají v sauně (metly s listím, vihta/vasta).
Sobi jsou taková polodomestikovaná zvířata a pokud jste chvíli ve Finsku, nepřijdou vám jako něco zrovna extra divného. Asi jako když u nás vidíte na louce pást se krávy. V lesích pak můžete potkat vlky, medvědy, losy, rysy… Ale spíš jen vzácně, když máte štěstí (a to platí i pro národní parky). Mě se zatím poštěstilo vidět asi jen ptáky. Jo, vidíte, kačen je tu na řece dost :) .
Dny se prodlužují a teploty častěji zůstávají nad nulou. Přechod z temných dní do velmi světlých byl opravdu rychlý, spíše nárazový. Je dobré si teď dávat pozor na noční teploty, protože ač máme nyní v dubnu přes den 1–4°C, v noci to nemá problém klesnout zpět na –20°C. I v samotném Oulu. Moře je stále pevně zamrzlé a silnice na ostrov Hailuoto po moři je stále v provozu. Denně ji měří a pokud není „steel ice“, v provozu být nesmí. „Steel ice“ je o tloušťce minimálně 40 cm.
Centrum Oulu
V centru Oulu toho není moc k vidění. Pravoúhlé silnice, nesnesitelná spousta semaforů a nějaké tři až čtyři zajímavé domy. Srdcem města je tržiště, které ale v zimě premává jen v uzavřeném Kauppahalli. Policista jej tedy stále hlídá zbytečně.
Doprava
Doprava je tu údajně dobrá. Jezdí tady dokonce snad dvě sítě autobusů. Autobusy vypadají trochu jinak než ty naše a mají velká, nepřehlédnutelná čísla. Tramvaje, trolejbusy, metro a dokonce ani šaliny tady nemají. Autobusy jezdí jen do určité noční hodiny, tuším do jedenácti, ale nechci lhát. Zbytek obsluhují taxíky, které jsou bezpečné a relativně ne až tak drahé. Nic z toho jsem nikdy nepoužil. Autobusy jsou na mě hrozně drahé pro běžné ježdění (jednorázové lístky kolem 1 €, ale myslím že asi víc). Pohybovat se tady jinak než na kole je nesmysl.
Doprava v samotném Finsku je založená na letadlech, vlacích, autobusech a trajektech. Letiště jsou ve všech důležitých částech Finska a je jich 28. Nevím, jak to vychází draho, ale myslím, že vnitrostátní provoz je vzhledem k obrovským vzdálenostem čilý a Finnair má opravdu kde se vyřádit. Vlaky provozuje státní VR. Pokud máte (finskou!) studentskou kartu, dají vám 50% slevu na vlak. Jinak ne, ISIC je vám na nic (asi jako prakticky v celém Finsku). Pokud jedete mezi dvěma relativně nepříliš vzdálenými městy (tzn. kolem 200 km), vyjde vás cesta kolem 20 €. Železnice je docela řídká a když jsem plánoval cesty, docela jsem si zanadával. Nikdy nejezděte z východu na západ a naopak, protože takové tratě často neexistují a budete 8× přesedat. Hlavní tahy jsou z jihu na sever a naopak. Dálkové vlaky přes celé Finsko, např. Helsinki → Kemi, jsou jediné, které jezdí přes noc.
Vzdálenosti
Dalo by se říct, že 100 km znamená za rohem. 200 km je taková rozumná střední vzdálenost, většinou mezi městy, které jsou lokálními středisky. 300–400 km znamená, že jste si zajeli už někam dál. Oulu je od Helsinek 600 km daleko. Zdálo by se, že je hodně na severu, ale je dobré si uvědomit, že 600 km to má i na nejsevernější bod Finska, a to ještě vzdušnou čarou. Finsko celé je na výšku asi 1200 km a Oulu je právě uprostřed.
Zvláštnosti
Nejsou tu billboardy. No, určitě jsou, to bych zase lhal. Pár jsem jich viděl. Ale jestli jsem zatím v celém Finsku viděl tak 15 billboardů a z toho dva byli upoutávka na vesničku Santa Clause přímo na jejím parkovišti, tak to je moc.
Nevím jak to mají s mobilním pokrytím, ale i uprostřed přírody daleko od jakéhokoliv sídla většinou chytnete nějaký zbytek signálu alespoň na SMSku. S GPRS jsem měl naopak problém snad i v Helsinkách.
Celkově je v Oulu poměrně dost věcí osvětleno. Je to proto, že v zimě je několik měsíců velmi krátký den a většinu času je tma. Proto je třeba, aby byly osvíceny např. čísla domů, vchody, aby byly lampy na každém druhém kroku. Pokud by vás to zajímalo, světlo třeba zrovna teď vychází v šest ráno a zapadá kolem deváté večer.
Přemýšlel jsem nad tím, proč mají Finové tolik semaforů a hromady značek. A proč mají značky často žluté. Myslím si, že tuny dopravního značení mají hlavně kvůli zimě, kdy není pod sněhem možné rozeznat hranice chodníků a silnic. Přechody pro chodce samozřejmě taky vidět nejde. Žluté značky mají velmi pravděpodobně proto, aby je řidiči viděli proti sněhu.
Nordic walking, tedy něco jako běžkování bez běžek, jsem provozoval jeden semestr na VUT a celkem se mi to zamlouvalo. Kolébkou sportu je Finsko a taky tady běžně vidíte spousty lidí, jak s hůlkami normálně chodí po stezkách a po městě. Když jsem se na to ptal Miky, prý tomu říkají (bez jakéhokoliv hanlivého nádechu) dementní… a teď už nevím jestli dementní chození nebo dementní hůlky. Každopádně údajně proto, že to vypadá, jakoby si dotyčný zapomněl lyže :D .
