Tento článek vyšel před 15 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Michal: (link)
Já: (link)
Navážu na to. On Twitter je na některé věci prostě blbý, těch pár znaků nestačí. Jak jsem to myslel s tou platformou? No, jednoduše…
Webový prohlížeč je dneska nejdůležitější aplikace na desktopu. Je to brána desktopu k webu a uživatel v ní tráví nejvíc času. Jsem-li vývojář aplikace, která něco dělá s internetem (ať už je sama webová nebo desktopová), je pro mě výhodné využít možností integrace a naservírovat uživateli plugin, který mou funkčnost dostane přímo do jeho prohlížeče. Pluginy v prohlížeči jsou úžasná věc, přemosťují spoustu problémů a přinášejí hromadu nových možností. Navíc má uživatel možnost poskládat si prohlížeč dle svého přání s funkcemi, jaké využije a bez funkcí, jaké nevyužije.
Proč jsou ale pluginy skoro jen pro Firefox? Firefox má systém pluginů velmi propracovaný a nějaký vytvořit je hračka (zvláště pro webaře, který se do XUL dostaně podle mě poměrně rychle). Obecně řečeno, Firefox je kombinací dvou věcí – zobrazovadla webových stránek a promyšlené platformy pro miniaplikace sedící na rozhraní desktopu a internetu. Oproti tomu jiné prohlížeče jsou spíše jednou robustní věcí, tedy webovým prohlížečem a pluginy mají spíše mimochodem (pokud vůbec).
Podle mě z hlediska vývojářů a funkčnostichtivých uživatelů platí nerovnice: zobrazovač stránek < komplexní webový prohlížeč < zobrazovač stránek + promyšlený systém pluginů. V konkrétní podobě třeba K-Meleon < Seamonkey < Firefox nebo Google Chrome < Opera < Firefox. Upozorňuji, že chci vyjádřit svou myšlenku o důležitosti propracovaného systému pluginů ve srovnání s komplexní aplikací a ty prohlížeče seřazuji do nerovnic z tohoto jediného pohledu. Nemám momentálně zapotřebí se zabývat tím, který prohlížeč je „lepší“.
Je to taková uspěchaná, neuzrálá myšlenka a možná v ní najdete spoustu děr, ale chtěl jsem vysvětlit jádro principu, jakým nad tím uvažuji. Ještě jsem neměl čas nad tím dlouze filozofovat.