Jak najít psychoterapeuta nebo psychoterapeutku

Pokud máte pocit, že by vám pomohla psychoterapie, ale totálně se plácáte v tom, jak byste měli nějakého terapeuta nebo terapeutku vybrat, tak tohle je článek přesně pro vás. Krok za krokem, praktický návod. Můj návod, takže možná nebude fungovat každému, ale třeba vás někam z vaší rozhodovací paralýzy posune.

Jak najít psychoterapeuta nebo psychoterapeutku
Fotka od Nik Shuliahin

Co jsem potřeboval

Abych začal s psychoterapií, potřeboval jsem zhruba tři věci:

  1. Překonat společenské stigma a dostat se do mentálního nastavení, že terapie je něco, co mi pomůže. To mi trvalo několik let. Nejvíc užitečné bylo poslouchat lidi, hlavně kamarády, kteří terapii zkusili a pomohlo jim to. Mně osobně taky dost pomohlo vytvoření stránky Psy­chi­ka na cestě do IT, kde jsem se ve spolupráci s Nelou Slezákovou snažil jiným poradit, jak tíživé situace řešit. To mi v hlavě postupně normalizovalo a destigmatizovalo věci kolem duševního zdraví. Dle mého pozorování, čím jste starší ročník, tím obtížnější tenhle bod je, protože vás vychovali tak, že problémy či výkyvy nálad se řeší pitím alkoholu, mlčením, trpěním, případně běháním v lese, a že ke cvokařovi chodí jen nemocní blázni. Já byl někde na půl cesty, dnešní děcka tohle naštěstí už mají jinak.
  2. Vybrat si. Tady jsem se já osobně dostal do naprosté rozhodovací paralýzy. I když už jsem věděl, že bych terapii zkusil, vůbec jsem nevěděl, jak to uchopit. Mám si lidi náhodně hledat přes Google? Existuje nějaká Heureka na terapeuty? Mám úplně náhodně zkoušet, nebo podle čeho si je mám filtrovat? V Praze je terapeutů asi tisíc. Co s tím? Nedokázal jsem se přes tohle dostat asi rok. Tento článek se bude snažit vám pomoci především s tímto bodem.
  3. Mít na to peníze. Je dobré vědět, že na psychoterapii vám přispěje vaše zdravotní pojišťovna. Ne všichni psychoterapeuti ale s pojišťovnami spolupracují a může být omezující zúžit si tím výběr. Může ale pomoci, že ceny psychoterapie, dle mého pozorování, moc nereflektují inflaci. Zatímco už jsem zahlédl pivo nebo chleba za kilo, kadeřníci zdražují na litr apod., tak hodinové sezení u terapeutů, zdá se, stále vychází zhruba na 1000 Kč, mimo Prahu dokonce i na míň. Takže pokud plánujete něco řešit, nejspíš je právě teď nejlepší čas vychytat dobrý poměr cena/výkon. A nakonec, může pomoci si to prostě spočítat. I pokud byste tam šli 10x, dáte za to 10.000 Kč. Za co? Za lepší a vyrovnanější život, odteď dál. Uděláte si v hlavě pořádek, vyřešíte nějaké dilema, vyladíte si vztahy, přestanete potlačovat své sny, budete k sobě laskavější, budete mít míň stresu… Budete třeba míň zpruzení a to oceníte nejen vy sami, ale i vaše okolí, třeba vaše děti. To vše za cenu, do které se dnes už nevleze skoro ani víkendový výlet.

Jak začít

Teď pojďme na to hlavní, s čím jsem chtěl v tomhle článku pomoci. Už jsem zmínil stránku Psy­chi­ka na cestě do IT, která vám může dát nějakou přestavu, i když třeba zrovna nic s IT neřešíte. Jsou tam odkazy na další zdroje, např. super článek Psychoterapie prakticky. Komu a s čím může pomoci, jaká má pravidla a kolikrát je na ni nutné zajít?, který vyšel na ČRo. To si všechno projděte. Nechci tímhle textem takovým věcem vůbec konkurovat.

O co se tady teda snažím? Ty obecné zdroje, ač jsou jinak vážně dobré, zpravidla moc neřeší samotný výběr terapeuta nebo terapeutky. Skončí to většinou konstatováním, že je to hodně individuální, probere se, zda mají nějakou váhu doporučení od kamarádů (spíš nemají), a tak. Ale jinak se tyhle materiály snaží příliš se do toho nemotat. Což je fér, protože to prostě opravdu je hodně individuální. No a tady přichází prostor pro nějaký zcela subjektivní článek na osobním blogu, kde vám popíšu, co fungovalo zrovna mně, a vy si s tou informací dělejte, co uznáte za vhodné. Třeba vám to pomůže, třeba si poťukáte čelo a dobrý.

Jak vybírat

Takže jedem:

  1. Ujasněte si, zda chcete muže, nebo ženu. Mně osobně to bylo jedno, ale ne každý to má takhle. Představte si, že se na terapii svěřujete třeba o sexu. Nemusíte, nikdo vás k tomu nutit nebude, ale je strategické si k tomu nezavřít dveře. Mnoho lidí má celkem jasno, že by se stejně dobře neuměli otevřít někomu, kdo je muž/žena, a bude pro ně podstatné vybírat už s tímto omezením.
  2. Ujasněte si, na jakých místech se pravidelně vyskytujete a kolem kterých budete hledat. Typicky vaše bydliště, pracoviště, nebo poblíž místa, kam chodíte každý týden hrávat florbal. Terapie jde dělat i online a pokud bydlíte někde v lese, asi to tak může dávat smysl. Mrkněte na Terapie.cz nebo Hedepy.cz. Je to lepší než nic, ale dle mého názoru to není lepší než terapie osobní. Úplně nejlepší je najít někoho, ke komu budete chodit primárně osobně, ale v případě potřeby byste to zvládli i online. Každopádně já se tady budu soustředit jen na osobní setkávání. Nemusíte nutně chodit často, ale i tak se bude hodit, když to nebude úplně z ruky.
  3. Běžte na ČAP, konkrétně tady na adresář. Jsou tam filtry. Takže kliknout Individuální, Dospělí, Hlavní město Praha. Pokud nejste v Praze nebo Brně, je pravděpodobné, že vám zbylo do 20 lidí. Pokud ale máte mnoho výsledků, jako jsem měl já, bohužel není žádný jednoduchý způsob, jak filtrovat dál. Takže jsem napsal program, který tu databázi pravidelně stahuje. Vytváří tenhle JSON soubor, s nímž si, pokud umíte aspoň trošku programovat, už nějak poradíte. Ať už manuálně klikáním, nebo nějakým nástrojem na práci s daty, vyfiltrujte si záznamy nemilosrdně pouze na místa, která jsou poblíž vámi vybraných lokací. Pokud máte preferenci žena/muž a výsledků máte stále příliš, vyfiltrujte si to už rovnou i podle toho.
  4. V tomto bodě předpokládám, že máte zhruba do 20 výsledků. Všechny si jeden po druhém otevřete jako taby v prohlížeči. Pro každého terapeuta nebo terapeutku vidíte v katalogu detaily, např. zda přijímá klienty, zda spolupracuje s pojišťovnami, apod. Nejsou důležité! Údaje v katalogu terapeuti totiž zapomínají aktualizovat. Možná vás napadne, že to tím pádem platí i o adrese a dalších věcech, podle kterých už jste filtrovali. Ano, je to tak. Ale s tím holt nic nenaděláte. Musíte pracovat s tím, co máte. A nebojte, později se s tím vypořádáte. Teď si jen ty lidi ručně projděte a dejte průchod svým pocitům. Pokud mají webovku, otevřete si webovku a proklikejte. Pokud nemají webovku, zadejte jméno do Googlu, občas má ten člověk třeba rozhovor v médiích. Neřešte detaily, spíš to jen tak proleťte a snažte se odpovědět si na otázku, zda je vám ten člověk aspoň trochu sympatický. Hledáte někoho, s kým budete na podobné vlně, takže klidně dejte průchod všelijakým předsudkům, které vám zrovna vyjedou v hlavě. Pokud vám někdo už podle fotky nesedí, prostě zavřete tab, hotovo. Samozřejmě buďte přísní nějak podle toho, z kolika lidí vybíráte. Pokud z 20, nepárejte se s tím. Pokud z 5, tak možná přísní vůbec nebuďte a rovnou přeskočte na další bod.
  5. Teď máte třeba kolem pěti lidí, vybraných povrchně. Z katalogu si vykopírujte jejich e-mailovou adresu a napište všem stejný e-mail. Pokud někdo e-mailovou adresu nemá, tak jde z kola ven - sorry, ale je rok 2024 a na tohle nemáte čas.
    Předmět: „Terapie - přijímáte nové klienty?“
    Obsah: „Dobrý den, uvažuji o psychoterapii. Procházím profily na https://czap.cz a podle adresy vašeho pracoviště a dalších parametrů bych vás rád zařadil na krátký seznam těch, z nichž bych provedl finální výběr. Rád bych se jen rychle zeptal - platí stále informace v katalogu, např. vaše adresa, a přijímáte nové klienty? Díky moc, (podpis)“
  6. Pokud jste systematický typ, udělejte si v Excelu nebo Google Sheets tabulku, kde řádky jsou jednotliví terapeuti, které oslovujete, a sloupce jsou věci jako jméno, odkaz na jejich detail od katalogu, adresa, web, e-mail, jestli berou na pojišťovnu, a případně co vám odpověděli. Ať se v tom trochu vyznáte. Lidi vám budou postupně odpovídat (zpravidla jednou, dvěma větami, opravdu je neokrádáte o čas) a podle toho, co napíšou, si doplníte tabulku. Hned vyřaďte ty, co se před měsícem odstěhovali na druhý konec města či republiky, co do týdne neodpověděli, nebo co neberou nové klienty. Někdo rovnou napíše, že má čas jen v určité termíny, nebo že se uvolní místo až za půl roku, tak pokud se vám to nehodí, můžete je vyřadit taky.
  7. Máte-li stále na výběr, přichází důkladná lustrace. Nyní si webovky těch lidí můžete celé číst, dívat se jim zhluboka do očí na fotce, zvažovat jejich ceník, polohu na mapě, termíny, pojišťovny. Udělejte si pořadí 1, 2, 3… a hotovo. Ozvěte se prvním dvěma lidem a domluvte si s nimi sezení. Ano, vyberte minimálně dva lidi. I kdyby ten první byl dokonalý, chcete mít totiž nějaké srovnání. Pokud půjdete hned ke dvěma, budete víc v pozici „vybírám si“ a kritičtější k tomu, jak se na sezení cítíte. Budete vědět, jak různě to může vypadat a jak různě se u toho můžete cítit. Vždycky je snazší vybírat, který bonbon ze dvou nebo které víno ze dvou nabízených vám chutná víc, než dostat jedno a stát před situací, kdy máte dojem, že něco nebo někoho odmítáte, nebo že „tohle stačí a je to asi dobrý“, nebo tak něco. Terapeuti jsou zcela OK s tím, že k nim půjdete jen na zkoušku, protože ví, že jinak než zkoušením si vybrat nelze. A je jim fuk, že se u nich jen otočíte, no hard feelings, protože hodina jako hodina, zaplacenou ji dostanou. Nic na ně nehrajte, buďte transparentní v tom, že si vybíráte, a že jim ještě dáte vědět, zda budete pokračovat zrovna u nich.
  8. Vyberte si, kdo vám vyhovuje víc, a tam začněte chodit. Toto rozhodnutí udělejte v klidu, doma, a až po tom, co navštívíte úvodní sezení s oběma lidmi. Ostatním pak napište, že teda nic. Tohle odmítnutí nemusíte stresovat, fakt si to neberou osobně. Vědí, že se tady hledá nějaká těžko podchytitelná sympatie a jinak to nejde. Jsou empatičtí a vědí, že zkusit poprvé v životě terapii je pro lidi obrovský krok, a složitost výběru terapeutů to vůbec neusnadňuje, takže vám budou spíš fandit, podporovat vás, a držet vám palce, ať vyberete dobře.

No, a je to. Je to možná takový analytický přístup, až programátorský. Ale co? Hlavně, že to člověka vyvede z rozhodovací paralýzy. Do postupu jsem zapekl veškeré know-how, které jsem při hledání nasbíral.

Pár poznámek na závěr

Postup výše by neměl zabrat víc než hodinku nebo dvě u počítače, pak nějaké čekání na odpovědi, a pak dvě hodiny samotných úvodních sezení. Vzhledem k ceně jednoho sezení bude samotný výběr stát zhruba 2.000 Kč, to je holt počáteční investice, bez které to moc nepůjde.

Nijak jsem do toho nezahrnoval doporučování terapeutů a terapeutek od přátel, protože jsem je při svém výběru ignoroval. Každý jsme jiní a co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Každý bydlíme jinde. A to, že někdo někam chodí, neznamená, že tam mají místo přibrat někoho dalšího.

Taky jsem moc neřešil psychoterapeutické přístupy. Většina lidí ovládá víc přístupů a nějak je kombinuje. Pokud tušíte, že nějaký konkrétní přístup vám bude vyhovovat víc, tak si podle něj klidně ty lidi filtrujte. Pokud o tom naopak netušíte vůbec nic, kašlete na to a řiďte se svými dojmy při prvních sezeních. Je zbytečné číst si na Wikipedii pět večerů o psychoterapeutických přístupech a pak v katalogu ČAP zjistit, že ve vaší oblasti vybíráte ze tří lidí a zřejmě tedy zkusíte kohokoliv, kdo má volno.

Na webu pojišťoven bývá katalog spolupracujících terapeutů, např. tento od VZP. Ale když jsem se na něj kdysi díval, nešlo z něj zjistit skoro nic a bylo téměř nemožné jej filtrovat. Teď když se na to dívám, tak to vypadá mnohem lépe. Nechtěl jsem se však při výběru omezovat na lidi, kteří spolupracují s pojišťovnami, byť to beru jako příjemný bonus. Proto jsem vybíral přes ČAP. Tam nejsou nutně všichni terapeuti, ale je to důvěryhodný katalog, který se dá zároveň nějak procházet a filtrovat, takže je možné ho celkem prakticky použít při výběru. Asociace dává záruku, že v katalogu nejsou žádní šarlatáni, ale fakt jen lidi, kteří procházejí psychoterapeutickým výcvikem.

A nakonec ještě jednou zdůrazním, že jsem se zabýval fakt jen výběrem, ale že byste si určitě o terapii měli něco přečíst, ať nemáte nějaké ty předsudky či nejasnosti, ať víte, k čemu to je vůbec dobré, jak fungujou ty pojišťovny, a tak. Hodí se i vědět, že tam třeba nemusíte chodit pravidelně. Je úplně normální zajít jen 1-2x a pomoci si tak třeba s jednou konkrétní složitou situací v životě - úmrtím, rozchodem, dilematem…

Tož tak. Třeba to někomu pomůže! Držím palce všem, kteří se odváží řešit svoje duševní zdraví a do výběru se pustí.