Jak sleduji novinky

Sem tam se kouknu na Devel.cz. Zaujal mě tam nedávno dotaz na metody, díky nimž se člověk může udržovat "in". Nejednalo se zde až tak úplně o tipy na nákupy hipsterských oděvů, ani se nikdo nevyptával na roztodivné kejkle, jakými lze uniknout módní policii - tím "in" bylo myšleno sledování novinek o technologiích kolem nás.

čtení

Jak tedy zajistit, aby člověku při běžné práci na běžných projektech neujížděl vlak, ale zároveň aby se z toho množství případného čtení nezbláznil? Sepsal jsem do své odpovědi způsoby, jakými se "in" udržuji já a tento můj příspěvek následně získal nejvíc hlasů, tak jsem se rozhodl, že to nějak rozvedu i zde na blogu.

Odkud čerpám?

Na e-mailových diskusích spíše radím, novinky se objevují spíše na těch facebookových Pyonýrech. Twitter má hodně špatný poměr "signal vs. noise", ale když si člověk správně namíchá koho followuje, tak to jde vylepšit:

  • Nesleduji přátele jen proto, že je mám rád.
  • Snažím se držet počet sledovaných lidí maximálně kolem 100.
  • Snažím se tam mít opravdu ty, jejichž příspěvky nejsou úplné výžblepty a naopak mají nějakou - většinou profesní - hodnotu.

Vyplácí se mi nacházet si nějaké "novinkožrouty", kteří tyhle věci přebírají za mě - např. co se týče světa API, sleduji třeba chlápka jménem Kin Lane. Má silnou kadenci, ale zatím mi to přijde celkem výživné.

Výplň RSS čtečky uvádím v náhodném pořadí:

Technické kusy

Už zmiňovaný Kin Lane píše o hromadě věcí na svém webu API Evangelist, ale všechno to vždy probublá i na ten jeho Twitter, takže ho přes RSS nesleduji. Takových lidí mám určitě víc, takže pokud si chcete udělat kompletní obrázek o tom, co mi padá do "informačního inboxu", projděte si i koho followuji. V RSS mám většinou takové zdroje, kde nechci přijít o jediný článek. Kde mi nevadí, že sem tam o něco přijdu, tak to klidně sleduji přes ten Twitter. Dneska už stejně každý svoje články propaguje hlavně na sociálních sítích, protože RSS nikdo nepoužívá... Nebo se to teda říká ;)

Inspirativní kusy

  • David Nogol - odešel z dobře placené práce na volnou nohu, žije z ruky do huby, ale plní si svůj sen
  • Adam Herout - nejen pro tvůrce diplomek, hlavně pro přemýšlivé typy
  • Michal Kašpárek - brněnský patriot, dobře psané recenze zajímavých knih
  • John Vanhara - kvantita tady už dlouho převažuje kvalitu, ale za tu občasnou perlu to stojí, rozhodně nečtu vše
  • Rasťo Turek - aktuálně v USA, občas o něčem pozoruhodném upustí návod, úvod, shrnutí, zápisek, ...
  • Riki Fridrich - nikdy mě nepřestane bavit ten zkoumavý pohled na svět
  • Yuhů - klasika
  • Michal Altair Valášek - alternativní pohled na svět
  • Luboš Račanský - překlady Paula Grahama a jiné dumání nad světem a softwarem
  • Lukáš Greň - Lukáš se před pár dny čerstvě rozblogoval, zatím co článek, to pěkné počtení

Jak se vyrovnat s informační náloží

Ke všemu výše sleduji i dost politických blogů, blogy přátel, apod., ale pořád platí, že převažuje kvalita nad kvantitou. Nejsem schopen číst sebevíc kvalitní médium, pokud produkuje ohromné množství informací (což je také důvod, proč si zřejmě nikdy nepředplatím RESPEKT - týdně prostě nemůžu zvládnout zkonzumovat takovou nálož zajímavých textů, to bych nedělal nic jiného).

čteníMyslím si, že jedinou efektivní cestou jak omezit čas strávený čtením novinek je prostě osekat příjem na minimum a dle nejlepšího vědomí a svědomí se snažit nechávat jen těch 20 % kvalitních zdrojů chrlících v rozumném množství oněch 80 % nejzajímavějších a nejdůležitějších věcí.

Obecně tedy ani tak nepovažuji za umění najít ty správné lidi, které sledovat, jako spíš schopnost vyházet většinu těch ostatních a odstranit tak šum. Takový šum totiž produkuje spoustu "jakože zajímavých" věcí, člověk jejich čtením stráví v součtu hodiny času, ale ve výsledku mu nic nedají. Je super, že jsem si přečetl o tom, jak si Kim Čŏng-un zve do paláce vědce, aby mu prodloužili život, ale mě to život ve výsledku asi spíš zkrátilo.

Pokud je v mé oblasti příliš mnoho informací, jež jsou opravdu významné a já je nestíhám konzumovat, je to taky signál, že si beru příliš velké sousto. Omezím tedy záběr a to, co vypustím, potom "outsourcuji" přes větší odborníky - někoho kdo se specializoval zrovna na tu onu oblast. Výsledek je pak lepší, než kdybych se snažil sledovat vše, ale povrchně. Typicky:

  • V 15 mě zajímalo IT jako celek, ale pak už toho bylo moc, tak jsem se přestal zajímat o HW. Dnes samozřejmě vím, že existují SSD disky, ale vybrat bych si ho nedokázal. Nevadí - bratr má kolegu, jenž má HW jako hobby a dokáže mi poslat rozsáhlý dvouemailový rozbor o tom, jaký si mám koupit a proč.
  • Zabýval jsem se "webdesignem". Postupně jsem upustil Flash, grafické práce, JavaScript/jQuery, atd. Dnes si rád grafika zaplatím.
  • Zabýval jsem se HTML/CSS/PHP. Kódování šablon, neboli HTML a CSS jsem časem vypustil, protože už mě nebavilo tolik a cítil jsem, že mi tam ujíždí vlak (HTML5, CSS3, Bootstrapy, atd.), naopak se objevili noví odborníci, kteří se specializovali zrovna na toto - např. už zmiňovaný Martin Michálek
  • Zabýval jsem se programováním backendů webů (PHP, Python), no i to začalo být dost široké téma (nebo pro mě místy nudné), takže se snažím specializovat na RESTful API a psaní čistých backendů bez jakýchkoliv šablon a webových frontendů.
  • Když jsem přešel na Python, úplně jsem přestal sledovat PHP svět. Tedy úplně ne, ale už ho sleduji fakt jen po očku. Nevím co dnes umí Nette, Symfony, jen se snažím udržovat si povědomí o tom, jaké jsou v jazyce novinky atd., abych si nepřivodil v diskusích nějaké faux pas, když řeknu, že PHP nemá yield ;)

A tak dále. Pořád se specializuji dál a dál, protože obor kolem mě roste a já nejsem schopen se jím časem zabývat jako celkem. Je to ale v pořádku, jiní se specializují zase na další věci a já je pak mohu využít (nebo zneužít :) ) - zeptat se na radu, najmout si je do projektu, atd. Dřív byl někdo "webdesigner", dneska se o tutéž funkci dělí 15 profesí.

Workflow, které mi vyhovuje

  1. Několikrát denně procházím Twitter, otevírám odkazy na články, zaujme-li mě doprovodný popis.
  2. Otevírám odkazy na články, jsou-li doporučované už třetí nebo čtvrtou osobou.
  3. Zhodnotím, zda mi článek stojí za přečtení ← toto považuju za nejdůležitější bod, stále ho ještě ladím... :)
  4. Krátké články čtu hned.
  5. Dlouhé články posílám na Kindle a čtu je později, klidně po dlouhých měsících - někde na cestách, když někde čekám, atd. (nebo nikdy, zastarají-li do té doby).

Dále:

  • Jednou za dlouhý čas si přečtu odbornou knihu (ale spíš ne - když už čtu knihu, chci aby to nebylo něco z IT). Zrovna čtu RESTful Web APIs, kterou mám z Rubyslavské knihovny (snad se to takto skloňuje - použil jsem vzor Bratislava).
  • RSS mám osekané na minimum tak, aby tam nebylo více jak 10-15 článků za 2 týdny. Jednou za měsíc si otevřu čtečku a během pár minut projedu všechny články. U každého se řídím body 3, 4 a 5 z toho popisu workflow výše.
  • V Gmailu mám složku Diskuse, kam mi přes filtr padají všechny různé mailinglisty, souhrny z Devel.cz, atd. Když nemám čas, kašlu na ni, jinak ji ale pravidelně projíždím. Nezavazí mi to v inboxu, ale vidím (čísílko u názvu složky), když tam na mě čeká nějaká odměna na přečtení :) Diskuse čtu rád a celkem rád i odpovím a poradím, když si myslím, že umím pomoct.
  • Videa ani podcasty mi nevyhovují. Videa pustím jen když jsou fakt odkazované už asi desítkou lidí, podcasty mi nesedí vůbec.

Jaké workflow používáte vy?

Jaké triky na prodírání se informační džunglí používáte vy? Podělte se prosím o tipy v komentářích, rád se něco nového přiučím. Jste novinář, lékařka, kulturní referent? Jste manažer? Jak a v čem se vzděláváte? Co jsou vaše zdroje novinek? Opravdu by mě zajímalo, jak to běžně vypadá i v jiných oborech.

Třeba v odpovědích na otázku zmíněnou v úvodu jsem našel komentář, který zmiňuje agregátory Hacker News: @newsyc20, @newsyc50, @newsyc100, @newsyc150, @newsyc200, @newsyc250, @newsyc500. HN jsem nikdy nesledoval, protože tam na mě byla spousta balastu, ale na těchto účtech se příspěvky objeví, až když dosáhnou daný počet kladných hlasů. Paráda, hned jsem začal sledovat tu pětistovku.