Tento článek vyšel před 16 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Jaký je rozdíl mezi bláznem a zvláštním, jedinečným člověkem? Není to nakonec jen v úhlu pohledu? Dle mé skromné teorie je blázen naprosto totéž jako zvláštní člověk, individuum, jedinečný člověk. Ta označení mají stejný význam, jen různý podtext – jednou to myslíme obdivně, jednou hanlivě. Označujeme ale tytéž lidi.
Člověk je jedinečný právě proto, že je něčím zvláštní a zajímavý. Kdyby se choval konformně, nemohl by být nezapomenutelný a individuálně lepší či horší než ostatní. Označení člověka za jedinečného nebo pomateného je pak zcela subjektivní dojem, relativní měřítko vzhledem k zažité hladině normálnosti ať už společnosti, nebo nějakého osobního normálu hodnotícího jedince – a to samozřejmě historie lidstva u významných jedinců mnohokrát potvrdila.
To, že génius může být „neprávem“ (kdo je v právu, když je to označení relativní?) nazýván bláznem, je již tak nějak všeobecně díky historii přijato a bere se na to někdy ohled. Avšak to, že bežně na každém rohu lidi hodnotíme stejným způsobem a děláme si svůj seznam „pod svůj normál“ a „nad svůj normál“, to už nikdo nevnímá.
Pokud se mi někdo zdá divný, jak můžu vědět, že on není normální a já nejsem divný? Pokud se mám řídit hladinou průměrného chování společnosti, jak mohu vědět, že není špatně nastavena? A co je v tomto případě špatně? :) Je to krásně relativní… Z toho vyplývá, že pokud někomu řeknu, že je bláznivé individuum nebo jedinečný člověk, má to v důsledku stejný význam. Jen u každého z těch označení dávám na vědomí, jak to vnímám vzhledem k sobě.
Rád se obklopuji výjimečnými lidmi. Takže ano, vyhledávám blázny :) .
