O víkendu jsem zhruba za hoďku vytvořil automatizovaný kalendář promítání pro rodiče s malými dětmi, která se konají v kinech blízko pražského Žižkova.
Původně tam bylo jen Kočárkino z KC Vozovna, tak se to jmenuje https://honzajavorek.cz/kocarkino.ics, ale přidal jsem tam pak i Baby Bio.
Použití
Jestliže to chcete použít, nestahujte to jako soubor, ale nahrajte si to do kalendáře jako „živou URL“. Pouze tak se to bude v čase aktualizovat. U každého filmu jsou odkazy na web kina i na vyhledávání na ČSFD.
Jak to funguje?
Kód v Pythonu je tady na GitHubu. Pokud kalendář aktivně používáte a něco vám v něm chybí, napište mi o tom do GitHub Issues.
Pokud vás napadá, co by kalendář mohl umět, ale nehodláte jej aktivně sami používat, tak svůj nápad napište na kompostovatelný papírek, udělejte z něj vlaštovku a pošlete jej z okna.
Souboj knihoven: ics nebo icalendar?
Dříve už jsem takových kalendářů vytvořil hromady, ale s knihovnou ics. Její vývoj je však nějaký divoký a pomalý, dlouho jsem musel používat nějakou verzi z Gitu, takže jsem tentokrát vyzkoušel knihovnu icalendar. Tu jsem objevil díky tomu, že ji použila Mia Bajić, když vytvářela pyvo-bot.
Moje hodnocení? Na čtení staženého kalendáře je možná jednoduchá, ale na vytváření je to o dost víc práce, než s ics. Přijde mi, že icalendar mi dává pár vychytávek navíc oproti tomu, kdybych se ten textový soubor snažil vytvořit ručně, ale abych něco doopravdy vytvořil, musím ten formát docela detailně znát a trávit čas čtením specifikace.
Abych mohl věc vůbec dokončit, pomohl mi dost online iCalendar validátor a stejně jsem se ještě půl hodiny motal v časových pásmech, než se to začalo v mém Google Kalendáři zobrazovat správně. Oproti tomu, když jsem dřív používal ics, většinou stačilo nasypat do něj data podle dokumentace a i když jsem o iCalendar formátu nic moc nevěděl, vygenerovalo mi to přesně to, co jsem chtěl.
