Tento článek vyšel před 15 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Aktualizoval jsem svůj oblíbený Mozilla Firefox na ještě novější. A jako kdykoliv předtím, ani nyní jsem nezaznamenal vyřešení problému, který mi na něm vadí… A co mi na něm vadí? Pomalost. Memory leaky popravdě asi spíš vyřešili a aplikace nepožířá RAM a následně netuhne, ale i tak je prostě pomalá.
Řekněme takový Google Chrome. Nebo i ta Opera. Kliknu a prohlížeč se do několika sekund spustí. Když chci otevřít nový tab, je tady do několika milisekund, no prakticky okamžitě a bez váhání. Firefox? Čekám a čekám a čekám… Na všechno. Na naprosto všechno. Připadám si jak za starých časů, kdy jsem měl Celeron 700 MHz s cca 200 MB RAM a na něm Windows XP. Je snad chybou můj počítač (Core Duo, 2 GB RAM)? Ostatní prohlížeče dokazují, že ne.
Ve chvíli, kdy mi při každém otevření dialogu pro nahrání souboru Firefox spadl, jsem se rozhodl použít Chrome, abych dopsal apoň tu bakalářku. Ten prohlížeč neumí naprosto nic a vůbec ničím mi nevyhovuje, nesedí mi v něm spousta věcí. Ale stejně mám neskutečnou radost, když jej můžu otevřít nebo otevřít nový tab, protože je to extrémně rychlé. Nemám strach zavřít celé okno, protože vím, jak rychle se objeví. Ve Firefoxu sice odebrali zavírací křížek z posledního otevřeného tabu a když jej stejně zavřete, tak vám to shodí celé okno, ale neuvědomili si, že na takové chování si je uživatel ochotný zvyknout jen v případě, že jiné nové okno spustí ihned.
Nevím, kam ten svět spjeje. Chci svá rozšíření. Mám jich jen pár a jsou to všechno notoricky známé pluginy, které problémy pravděpodobně nedělají. Jiný prohlížeč mi nevyhovuje z hlediska ostatních věcí, ale tato vlastnost Firefoxu člověka tak utahá, že snad nakonec něco najdu a přejdu.