Tento článek vyšel před 14 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Kdo nezná celou story, čtěte zde. Uprostřed léta mi zavolal borec z Vodafone s klasickou otázkou ohledně mé spokojenosti s tarify apod. Jak já nenávidím tenhleten spam! Jenže tentokrát se mi to snad poprvé v životě hodilo a velmi rád jsem na něj vysypal své rozhořčení nad svým růžovým operátorem. Shodli jsme se, že se nedá teď nic dělat a že musím vypovědět včas smlouvu a on mi zavolá. Není přímo z Vodafone, ale je to nějaký partner, takže nabízel bonusy navíc oproti jejich webu. Důvěryhodnost jsem si ověřil přes oficiální Vodafone Twitter a přes e-mailovou adresu, ze které mi posílal nabídku.
Konečné řešení růžové otázky
Smlouvu u T-Mobile jsem vypověděl, měsíc před koncem. Pokud to neuděláte takto brzo, tarif se vám prodlouží sám. Čekal jsem, že bude třeba odolat nějakému přesvědčování, ale až takovou nalejvárnu do hlavy jsem nečekal. Naštěstí mě boreček za pultíkem (tak jsem si přál, ať moje čekací číslo padne na nějakou slečnu a ne na toho řezníka!) nemohl zatlačit do kouta, protože na argument „a nemáte něco bez té dvouleté smlouvy?“ odpověď růžový operátor nemá. Dejte si pozor, ať máte na výpovědním papíře povolený přenos čísla k jinému operátorovi. Pokud ne, máte smůlu a můžete si jít koupit novou simku.
Kšeft s dealerem
V den, kdy mi přišla od T-Mobile SMS, že za pár dní se z mého tarifu stane Twist a pak si s ním můžu dělat co chci, mi přesně podle domluvy z léta zavolal dealer od Vodafone. Potvrdil můj tarif 125 volných minut kamkoliv (4 Kč/min), 100 volných SMS (1 Kč/SMS), Internet se 100 MB FUP. To celé za 700 Kč měsíčně, po svém a bez smlouvy. a řekl, že mám ještě nárok na telefon. Díky němu že prý můžu vybírat jako bych měl měsíční plnění 770 Kč, za což jsou levnější telefony, i když budu plnit jen 700 Kč. Navíc mě hned navedl do biz sekce, kde jsou telefony ještě levnější – jsem přeci živnostník. To mi předtím vůbec nedošlo :D
Telefon nepotřebuji a první se mi ozval Mišánek Š., takže HTC Wildfire šlo jemu. V takovém případě je dobré vědět, jak je to s tím měsíčním plněním. Takže podle slov dealera je to tak, že to je na 6 měsíců. Nemám tarif na smlouvu, ale pokud chci ten levnější telefon, musím mít 6 měsíců útratu aspoň těch (třeba) 700 Kč. Nezáleží na tom, jestli si v jejich průběhu přeskládám tarif, důležité je, aby byl za 700 Kč. Kdyby byla nějaká velká krize, existuje ještě možnost to plnění snížit a telefon dodatečně doplatit. Takže to by mělo být v pohodě.
Živnostník nesmí bydlet jinde
Vše jsme dohodli a domluvili po telefonu, vše mi vysvětlil a na všechny mé otázky ochotně odpověděl. Problém však nastal, když jsem chtěl balíček s telefonem vybrat jinde než v místě svého podnikání, tedy v Brně místo v Praze. Systémy Vodafone holt nejsou dělané na to, aby se smířily s tím, že mám místo podnikání někde, kde se zdržuji jen velmi zřídka. Snažil jsem se mu asi 10 minut vysvětlit, že do Prahy pro ten balíček nepojedu a že pokud bude do vlastních rukou, tak mi ho rodinka nepřebere, ale marně. Nakonec jsem usoudil, že má nedokonalé informace o tom, jak funguje pošta a řekl mu, ať to teda pošle do Prahy. Aby bylo jasno,
- žádná plná moc (nebo dokonce podepsaný papír, jak se mi snažil namluvit) vám nestačí k tomu, aby za vás někdo přebíral poštu, musíte k tomu mít speciální kartičku zmocněnce vyřízenou na poště
- ani kartička zmocněnce neplatí na takové ty echt soukromé zásilky, které jsou jen a pouze do vašich rukou
- jakoukoliv zásilku si můžete telefonicky nechat zdarma přeposlat na jakoukoliv jinou poštu v republice :) takže prostě zavoláte na pražskou poštu a řeknete hoďte mi to prosím do Brna a oni to tam pošlou (zajímavé je, že u toho nikdy není zrovna přehršel ověřování, jestli volám opravdu já, takže pokud bych chtěl a o nějaké zásilce věděl, můžu takhle přeposlat do tramtárie dopis komukoliv)
Jenže nic do vlastních rukou nepřišlo, byla to úplně obyčejná zásilka. Místo aby se zasekl na poště, balíček mi normálně dorazil do Prahy, tam byl vřele přijat a zůstal mi tam i se SIM kartou a s telefonem. Dost to zkomplikovalo život mě i jiným. No, budiž. A taky nechápu, proč byl tak velký. Když jsem si pro něj šel konečně na poštu do Brna, nedal jsem ho pomalu do batohu (?!), přitom v něm byl jen telefon a SIMkarta.
Dejte mi číslo!
Aby mé martyrium se společností T-Mobile ještě neskončilo, byl problém s přenesením čísla. Dostal jsem kód pro přenesení čísla a informaci, že mám zajít na prodejnu a tam ten kód předložit. Mezitím mi vypršela smlouva a předělali mi automaticky tarif na Twist. Přišel jsem tedy do prodejny a jal se vystát nekonečně dlouhou řadu, během níž jsem se mohl v prodejně koukat akorát na umělohmotné modely telefonů a zaměstnance T-Mobile. Ti byli obvzlášť zajímaví, protože stále něco ťukali do počítačů, odcházeli, přicházeli, bavili se mezi sebou… vlastně dělali cokoliv, jen neobsluhovali zákazníky, kterých tam čekalo snad už kolem 20. Chucka Norrise na ně!
No dostal jsem se na řadu a pán za pultíkem mě vyprovodil během dvou vteřin s tím, že já už bohužel nejsem tarifní zákazník a přenos čísel Twistu řeší zákaznická linka a ne prodejna, že to oni neumí udělat. Okej, říkám si, jste idioti, zavolám teda. Večer jsem volal a po tom, co jsem strávil asi 10 minut v hlavním menu posloucháním reklam (třeba na to, že když si zaplatím cca dvacku, že mě zákaznická linka odbaví přednostně, jinak budu čekat desítky minut) a čekáním na operátora, uslyšel jsem konečně nějaký vlídný hlásek a jal jsem se mu vysvětlovat, o co jde. Bohužel, opět jsem byl odmítnut, protože sice mé číslo už řeší zákaznická linka, ale já mám vygenerovaný kód na přenos tarifního čísla. Musím si u Vodafone vygenerovat nové, na Twist číslo. Uff. Dobrá tedy, napsal jsem mail svému dealerovi, ten mi druhý den vygeneroval nové a ještě mi pro jistotu zavolal, aby mě uklidnil a zeptal se, zda je vše OK. Volám na zákaznickou linku, opět porod dostat se k operátorce. Jsem u ní a vysvětluji jí, že chci přenést číslo a mám snad už správný kód. Hádejte co mi řekla? :)
„Ale pane, to já vám nevyřeším, to musíte vyřešit u Vodafone, oni si musí to číslo převést a ten kód řekněte jim.“ Marně jsem jí vysvětloval, že si beru číslo od nich a kód mám vygenerovaný od Vodafone, takže je asi nesmysl, abych ho nesl jim. Po 5 minutách přesvědčování jsem začal být drsnější a následně jsem jí přes argument „včera to s jinou operátorkou šlo, dneska to nejde?“ donutil k tomu, aby se šla poradit. Dvakrát. Nakonec si nechala nadiktovat kód pro přenos a řekla mi, že mě přepojí na kolegu, který to se mnou dořeší. Následně jsem poslouchal hudbu asi 6 minut. Ozvala se opět ona, že kolega je zaneprázdněný, že mám vydržet. Další 4 minuty hudby. Docházely mi nervy. Ozvala se opět ona a řekla mi, že kolega to nezvedá, tak že to tedy vyřeší beze mě a že mi pošlou SMS o tom, že přenesli číslo. WTF?!!! To mohli snad udělat hned, ne? Proč jsem musel dalších 10 minut na někoho čekat nebo něco s někým řešit?!
Brzy přišla SMS od Vodafone, že mají moje číslo a že jej za 10 dní převedou. Pak přišla SMS od T-Mobile, že mi uvolnili číslo. Dílo dokonáno.
Čekání u konce
Čekal jsem deset dní, než mi Vodafone číslo převede na vybraný tarif. To mě dost štvalo, ale jak mi řekl dealer, teď před vánoci je toho hodně a fronta je tam dlouhá. Budiž. Desátého prosince, tak jak slíbili, moje T-Mobile SIMka přestala fungovat a začala fungovat ta od Vodafone, se všemi vybranými službami. No a zatím bez problémů :)
No a takhle jsem v roce 2010, milé děti, po devíti letech u jednoho operátora přešel z T-Mobile k Vodafone. Obrázek si o tom udělejte sami.
