Tento článek vyšel před 12 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Následující větu bych klidně podepsal:
Nemám rád uřvaný děcka, protivný důchodce a zlodějský, nepracující cikány.
Pohoršuje vás to? Pak neumíte správně porozumět psanému textu. Ta věta totiž říká jen to, že nemám rád taková děcka, jež jsou uřvaná. Stejně tak se vyjadřuje pouze o protivných důchodcích nebo Romech, kteří kradou a nepracují. O těch ostatních nesděluje nic.
Aby bylo jasno, proti dětem, které v jednom kuse neřvou, vůbec nic nemám. Proti milým důchodcům taky ne. A už vůbec mi nevadí Romové, kteří pracují a nekradou - ba naopak! Bohužel, většina lidí větu pochopí jinak, zcestně - že nemám rád děcka, protože jsou všechna uřvaná.
Já vím, nepíšu o ničem novém, ale opakování je matka moudrosti, už je to 6 let, co Arthur odkazovaný článek napsal :) Jako související četbu také doporučuji tento přehled argumentačních faulů. Je opravdu vyčerpávající - nebudu nikomu nalhávat, že jsem ho dokázal prostudovat až do konce :) Ale i letmé pročtení má něco do sebe.
