Tento článek vyšel před 12 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Hodně se mi potí ruce a místo, které tímto trpí nejvíc, je klávesnice mého laptopu. Mám ji často špinavou, protože pot se na ni chytá a já nemám nervy ji čistit každý týden. Nejspíš trpím hyperhidrózou. Popravdě, kromě dotykových zařízení a klávesnice s tím problémy moc nemám. Uvažoval jsem pro psaní na počítači o tenkých černých rukavicích, ale žádné vhodné jsem nenašel - máte-li tipy, podělte se prosím.
Když se mi v létě už všichni smáli, jestli mi náhodou nespadl laptop na fesťáku do bláta, řekl jsem si, že jej teda konečně vyčistím. Udělal jsem to však důkladně a již podruhé v životě se mi povedlo klávesnici zrušit. Bohužel, pot je opravdu svinstvo a bez nějakého většího omytí dostat dolů nejde. Teď už třeba vím, že by byl nejspíš lepší alkohol. No každopádně voda je holt voda a já to opět nenechal nijak moc dlouho vyschnout, takže mi čudlíky vyzkratovaly a zblbly se. Můj předešlý DELL vyvázl po čase pouze s nefunkčním Z (popřípadě Y, záleží jaké máte rozložení) a F7. Pokud si klávesnici vykoupete ve vodě jako já, radím vám - nechte ji pořádně vyschnout. Měsíc je ideální, řekl bych. Potom ji zapojte a je dost možné, že bude úplně OK. Ale je taky dost možné, že ne. Jako u mého současného HP.
Pozor! Tyhle rady se vztahují jen na to, když klávesnici mimo počítač omyjete vodou z kohoutku. Pokud si svůj laptop polijete vínem, máte zaděláno na mnohem větší problém - hlavně proto, že to neschytala jen klávesnice a nápoj vám uvnitř komponent vašeho milovaného stroje zahájí proces koroze a postupného rozkladu. Co s tím se dovíte od pana Google na souřadnicích politá a klávesnice.
Hloupé je, že na laptopu se bez klávesnice pracuje dost špatně. Vozil jsem si tedy s sebou všude externí, byť se sotva vešla do batohu a byla to s ní fakt otrava. V posteli při koukání na film pak situaci zachraňovala Onboard, klikací klávesnice na obrazovce. Ve Windows se něco takového dá zapnout tuším i při přihlášení. V mém Xubuntu ne, ale bylo to celkem jedno, protože heslo do BIOSu bych si nenaklikal tak jako tak :-)
Přemýšlel jsem, jak to celé vyřešit. Šance na vyschnutí byla mizivá a já potřeboval slušně pracovat. U nás jsem našel jen jedinou firmu, která měla tento náhradní díl, byl ovšem na objednávku do 20 dní a stál šílených 1200 Kč. Řekl jsem si, že zkusím eBay.
Našel jsem si tedy britskou klávesnici (protože HP má pro US klávesnice jiný tvar a neseděla by) a objednal od relativně důvěryhodně vypadajícího uživatele za zhruba 700 Kč i s dopravou. Vše proběhlo v pořádku a výrobek brzy dorazil až k mým dveřím. Až na to, že to byl úplně jiný typ. Myslím, že by možná seděl na laptop kolegovi v práci, přišlo mi to povědomé... "Tož super," řekl jsem si a jal jsem se dolovat z uživatele správný typ nebo peníze. Ukecal mě, že se spletl a že mu ji mám poslat zpět. Tak se i stalo, za přibližně 120 korun frčela zpátky na ostrovy. Byly to sice peníze a práce navíc, ale na druhou stranu, co bych dělal s tou špatnou klávesnicí, že?
No a pak se nedělo nic. Občas jsem mu psal, on občas odepsal, ale žádný posun. Takže jsem se jednoho dne pak už naštval, napsal mu zlou odpověď, dal mu špatné hodnocení a zkusil kliknout na eBay Buyer Protection. Nevěděl jsem jak to funguje, ale všude to inzerují, tak jsem doufal v poslední záchranu. No a přes strašně spletitou sérii obrazovek a help stránek a support formulářů jsem se dostal k informaci, že tato ochrana kupujícího funguje jen 40 dní od koupě a to už jsem před pár dny prošvih.
Chvíli jsem se tloukl do hlavy, ale protože to není dlouhodobě moc užitečné řešení situace, napsal jsem i na eBay. Napsal jsem zlou zprávu zhrzeného zákazníka zelenáče. Hrál jsem trochu na city, aby si uvědomili, že jde o mou první zkušenost a podle ní jim budu na vždycky už věřit nebo ne. Odepsali velice hbitě a v podstatě obratem mi proplatili na můj PayPal účet všechny výdaje, omluvili se a připomněli mi, že si na to ale nemám zvykat a příště si pohlídat těch 40 dní :-) Ozval se mi i ten uživatel s tím, že mu doma na rakovinu umírá máti a že to poslal a že mi klidně vyhrabe papíry z odeslání. Bohužel, toto mu mohu a nemusím věřit, takže jsem mu dal akorát najevo, že je mi to líto a pokud klávesnice opravdu dorazí, pošlu mu peníze zpět.
Tentýž den jsem zoufale kouknul na eshop Suntech.cz, tedy toho jediného českého dodavatele, kterého jsem našel. Náhoda, zrovna měli jednu klávesnici na skladě, bez čekání! Ihned jsem ji objednal, druhý den byla u dveří a měl jsem zase plně funkční počítač. Z Británie už nikdy nic nedorazilo.
Takže toto je můj letní příběh s klávesnicí. Poučení je z toho několik, a to především pro mě. Vy to můžete navíc brát i jako úsměvnou historku a u piva se mi můžete tradičně vysmát.
