Tento článek vyšel před 17 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Chtěl jsem ti tykat.
Bohužel, čeština na to není moc stavěná… Opravdu mám rád tykání, mám rád osobní přístup a přátelskou atmosféru. Líbí se mi copywriting anglických web2.0 webů, líbí se mi, jak dokáže být angličtina přátelská a kůl. Trpím pak nad českými otrockými překlady. Je škoda, že například ani v Google se moc nesnažili a raději vše (například v Google Docs) přeložili konvenčně (a často dokonce dost kostrbatě)… Přitom hodně obratů lze i v češtině napsat anglickému Google vlastním, neformálním stylem.
Když jsem se snažil na blogu psát v druhé osobě čísla jednotného, zjistil jsem, že čeština mi háže haluze pod chapadla. Buď ve svých článcích budu ignorovat všechny čtenářky, nebo se uchýlím k jak jazykově, tak esteticky nehezkým obratům jako prděl(a), opíjel(a), drogoval(a)… Kašlu na to. Rezignuji, budu psát v nudně formální rovině druhé osoby čísla množného, milí čtenáři a čtenářky!
A vy, zástupci šedé konformity, kdož jste mi celou dobu nadávali za tykání, si můžete konečně mnout ruce :P .
