Tento článek vyšel před 12 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Přemýšlím nad tím, že s přítelkyní se vlezeme prakticky se všemi věcmi do jednoho malého pokoje. Většinu těch věcí navíc ani moc nepoužívám. Vím, že mám dost (geek) triček nebo jiného oblečení, které moc nepotřebuji. Vím, že mám knihy, které nečtu, ale je mi líto se jich zbavovat. Možná při dalším stěhování. Taky mám jednu krabici historického materiálu, takový archiv. Jsou totiž prostě věci, které prakticky vůbec nikdy nepotřebujete, ale nevyhazují se - třeba diplomy z VŠ :) Nejvíc místa si zabírají pomůcky, jež vytáhnu zřídkakdy, ale i tak jsem rád, že je mám. Občas se totiž fakt hodí. Třeba nějaké sportovní náčiní nebo velké batohy. No a nepočítám nádobí. To máme v kuchyni - to je jasný :D
Když tak nad tím ale přemýšlím, vůbec si nedovedu představit, že bych těch věcí měl nějak o moc víc. Co bychom dělali s více pokoji? S celým několikapokojovým bytem nebo domem? Já normálně nevím. Tedy když nechám prostor fantazii, dokážu si představit vestavěnou saunu nebo pokoj s čajovnou, pokoj s projektorem a gaučem, pokoj s tělocvičnou... ale to je rozmar, to není žádná vyložená potřeba.
Co dáváte do zbytku svého bytu či domu? Mě by to fakt zajímalo. Co tam máte za věci? Chápu, že někdo hraje na piáno, tak má piáno. Někdo má děti, tak je musí někam umístit, atd. ;) Ale pokud jste mladý pár akorát po škole a máte nějaké svoje bydlení, čím ho plníte? :) A fakt to neberte jako nějakou provokativní otázku, já to myslím vážně - chci rozproudit nějakou diskusi. Opravdu si myslíte, že ty věci všechny používáte? Nebo jste nad tím nikdy nepřemýšleli?
Já jsem docela zastáncem toho nemít zbytečnosti. Hlavně proto, že jsou drahé. Je s nimi práce, musím je někam dát, starat se o ně, reklamovat je, udržovat, kupovat do nich baterky, oprašovat je, ... Uf. Už jsem se dost zbytečností zbavil a teď se dost bojím každých narozenin nebo vánoc, abych nějaké nové nedostal. Přeji si totiž všeho všudy asi jen kolem 5 nových věcí, které mi chybí ke štěstí, všechno vesměs drobnosti. A víc mě jich fakt nenapadá.
Mimo to, spousta věcí jde půjčit. Třeba lyže nemám, ale nechybí mi. Jezdím na lyže jednou za rok a když si je půjčím, jsou bez jakýchkoliv mých starostí ihned připravené k sjezdu a nemusím se s nimi ani nikam vláčet. Outsourcing. Jasně, jezdit někam každý druhý týden, asi si je pořídím... Nebo squashová raketa. Půjčuji si ji od kamaráda, který ji nevyužívá. Je hodně věcí, které chci používat, ale nechci je vlastnit. Např. zaplatit 3 Kč v copycentru za občasný tisk je mnohem levnější, než koupit tiskárnu, papíry, doplňovat cartridge, řešit něco když se tiskárna zasekne...
Zbavovat se věcí je přitom dost jednoduché. Nemusíte číst ani Babautu, ani Knesla. Stačí, když jedete třeba na půl roku na Erasmus. Nebo aspoň na delší dovolenou, no :D Prostě jste v situaci, kdy jste limitováni hmotností zavazadla do letadla. Já se před pár lety vrátil po pěti měsících z Finska a uvědomil jsem si, že jsem s sebou měl jen zhruba 25 kilo věcí a za celý půlrok mi nechybělo z těch, co jsem nechal doma, vůbec nic. Bylo to úplné prozření! Kolik zbytečností mám?! Půl roku jsem nic z té spousty věcí nepotřeboval... Půl roku! :)
Fotka je od christynelson.net
