Tento článek vyšel před 12 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Stále se polemizuje, jak by se měly vyřešit příjmy z obsahu na webu. Zda reklama, zda placený obsah, zda je morální blokovat reklamu, zda blokovat blokovače reklamy… Celé toto mě teď přivedlo na zajímavou myšlenku.
Prvně jsem přemýšlel, kolik peněz bych byl ochoten platit za obsah Zdroják.cz a přišel jsem na to, že asi „celkem dost“. Kdyby to byl papírový časopis, určitě bych si jej předplatil.
Pak jsem si vzpomněl na Flattr, což je podle mě výborný způsob jak poslat peníze přímo autorům něčeho, co se mi líbí. Jen by se to mělo více rozšířit. Nemám problém platit přímo autorům za něco, co se mi líbí, ale chci vědět, že to jde jim. Nedávno jsem stahoval nějakou jazzovou hudbu a většina z toho šla z webu, který posílal příspěvky přímo autorovi. Myšlenka se mi tak líbila, že jsem každému přispěl a ještě si kvůli tomu zřídil PayPal (což byla asi nejnepříjemnější věc, jakou jsem v poslední době registroval).
No a nakonec mě vlna asociací dovedla k mé dávné nenávisti k reklamě. Je všude kolem nás, zahlcuje veřejný prostor, otravuje nás. Letáky ve schránce, polepené tramvaje, billboardy, každý plot zalepený nějakou firmou, telemarketingové telefony… Kolik peněz bych byl ochoten měsíčně zaplatit za to, že mi nezavolá jediný telemarketing, že neuvidím jediný billboard u silnice, že nedostanu do schránky jediný leták z Lidlu? Popravdě, sere mě všechno toto natolik, že bych byl ochoten platit za tento pročištěný život poměrně hodně. Asi i tisíce, připočítal bych to k nájmu, elektřině, plynu, vodě a internetu jako základní životní výdaj.
A co vy?