Polojasno

Upozornění! Tento článek vyšel před 12 lety. Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte, že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.

Koho je to jenom vina
že pravá, levá polovina
mojí hlavy, mojí duše
tváří se tak hrozně suše

Šedě, v křeči, polojasně
unaveně, skoro krásně
na výsluní mezi svýma
od noh chladno, shora rýma

Tuhý úsměv, spousta světla
líný mozek, příliš tepla
ani pod psa, ani skvěle
prostě… Tak ňák… otupěle.