Tento článek vyšel
před 7 lety.
Můžete si jej přečíst v rámci zkoumání minulosti, ale přepokládejte,
že dnes se Honza již nemusí s obsahem ztotožňovat.
Pracuji pro Apiary, což je bývalý český startup. Vytváříme nástroje pro návrh webových API. Píšu bývalý, protože jsme startup prodali. Původní tým ale zůstává a naopak by potřeboval doplnit. Jako startup jsme stále balancovali na hraně možností, sháněli investice, cíle se měnily z měsíce na měsíc. Plout pod Larryhoplachtami sice taky přináší výzvy, ale v zásadě máme konečně možnost nabrat lidi, opravit co je rozbité, a vytvořit vše, co jsme si kdy vysnili.
V Apiary vedu malý tým, který zodpovídá za všechny nástroje kolem testování API. Jedním z nich je třeba Dredd s více jak 2000 hvězdičkami na GitHubu. Snažíme se být Open Sourcefirst, testovat jak se má, psát dokumentaci jak se má.
Máme velké plány, které ovšem ve dvou nezvládneme. A protože jde nejen o nástroje do terminálu, ale i o webové aplikace, které poběží uživatelům pod rukama přímo na apiary.io, v současném složení týmu to nezvládneme už vůbec. Zatímco Michal je renesanční osobnost a všeumětel (tedy full stack), tak já, jakožto přeběhlík z Pythonu do Node.js, jsem na frontend úplný lempl.
Koho hledáme?
Hledáme: frontend, nejlíp React, spíše zkušenější, full time, spíš Praha Plný popis:tady na LinkedIn (to jsme napsali spolu s Michalem, není to někde z hlubin HR)
Nebudu nic zastírat, jsme startup, který koupila korporace. Každý startup je jiný, každá korporace, každá akvizice. Nikdo kromě nás nemá jasnou představu o tom, jak to ve skutečnosti dopadlo, takže mohou kolovat nejrůznější předsudky a mýty. Proto poskytuji následující nakoukání do Apiary kultůry:
Už v dobách před akvizicí jsme byli známý český startup. Díky investicím jsme se dokonce dostali na hlavní stránku novin, spolu s Putinem v ponorce. Kdo z vás to má?
Ač jsme nyní součástí Oracle, který v Praze sídlí v Jinonicích, zatím nám zůstávají kanceláře v pražském Karlíně navržené majo architekty. Nemáme open space.
Karlín je v centru města a v centru dění. Navíc je to skvělá pozorovatelna pražské gentrifikace. Každý týden nová restaurace, bistro, specializovaný obchůdek. Při čtení jídelních lístků můžete přemýšlet nad tím, co je ještě hipsterské a co už snobské.
V kancelářích máme prostor pro meetupy. Kromě toho, že pořádáme vlastní Hive Talks, hostíme občas i nějaké jiné srazy (na fotce Symfonisti) a pravidelně u nás něco pořádá i Python komunita - hlavně PyWorking a PyLadies.
V Apiary samozřejmě poctivě dodržujeme všechno, o čem tak zapáleně píšu tady na blogu. Třeba na této fotce můžete vidět důkaz, jak příkladně následujeme rady z článku o code review.
Byrokracie v Oracle nějaká je, ale upřímně, ta nejotravnější je spíš kvůli českým zákonům, než že by si ji vymyslela firma sama. Je potřeba mít smysl pro meta humor a umět se nad určité věci povznést. Výhodou je, že vše co potřebujete je automatizované a můžete to někde samoobslužně naklikat. Nevýhodou je, že většinou nevíte kde. Budujeme si dokumentaci. Vlevo - reálný, psychedelický Oracle swag. Vpravo - moje výplatnice po tom, co jsem neuváženě žertoval s interními systémy.
Už v Apiary jsme lítali do San Francisca na zkušenou. Toto se s Oracle moc nezměnilo. Co se změnilo, jsou výhledy. Místo kanceláře v SoMa máme nyní část patra ve Financial District. Ano, přesně tak. To, co do fotky zasahuje zleva, je Transamerica Pyramid.
Když jsem na PyCon SK 2017 říkal, že se pokusíme korporaci změnit zevnitř a něco ji naučit, smáli se mi. Nyní máme podíl třeba na tom, že Oracle začal používat Slack. Koupili nás i proto, aby se uměli změnit. Novoty někdy trvají a bolí, ale mají podporu shora.
Apiary vzniklo jako startup s mezinárodními ambicemi. Proto se u nás velmi brzy plně přešlo na psanou i mluvenou angličtinu. Náš tým je smíšený kolektiv, v němž najdete mladé i starší, ženy i muže, domácí i zahraniční.
Se smíšeným kolektivem se pojí i nulová diskriminace víry. Jsme schopni mezi sebe přijmout kohokoliv - jak roztěkané kávové fundamentalisty, tak zenově vyklidněné milovníky čaje. Jen tedy musí být váš čaj dostatečně temný.
Čaj a káva jsou u nás nekompromisní. Staré Pu-erhy, Chemex, V60, pákové Londinium. Na začátku se smějete a dál pijete svou Jemču nebo Nescafé, ale za měsíc děláte totéž. Kolemjdoucí občas tahají za dveře a ptají se, zda nejsme kavárna.
Neztrácíme smysl pro humor. Tomáš je velkým fanouškem skandinávských zemí. Když jsem byl v Dánsku, chtěl jsem mu něco přivézt. Jenže v Dánsku žádné zajímavé suvenýry nejsou. Všude byly akorát ty jejich vlajky…
