Týdenní poznámky #87: Stipendium, článek, přednášky

Utekl zase nějaký ten týden (9.4. — 22.4.) a tak stejně jako minule sepisuji, co jsem dělal a co zajímavého jsem se naučil. Především se snažím rozvíjet junior.guru. Nemám šéfa, kterému bych reportoval každý svůj krok, ale mám klub, a členy by mohlo zajímat, jestli se neflákám. Taky je to způsob, jak se sám doma nezbláznit a nepropadat pocitu, že je zase konec týdne a já jsem přitom nestihl nic udělat.

Poznámky
Fotka od Honzy Kahánka

Tak je pátek ráno a první co dělám, je psaní poznámek. Juchů, povedlo se mi to! Sice se mi to nepovedlo minulý pátek, ten sváteční velikonoční, ale to nevadí. Stále nerezignuji na vytvoření nového zvyku.

Stipendium

Již dlouho jsem chtěl spustit stipendium, které by umožnilo jít do klubu i lidem, kteří stovku měsíčně nemají, ale mají velkou vlastní vnitřní motivaci a myslí si, že by jim klub hodně pomohl. Buď bych si nechal jejich členství proplatit od nějaké firmy, nebo jim ho prostě dal, podle toho kolik by toho bylo, nebo jestli by se mi podařilo domluvit nějakou spolupráci s neziskovkami, které by měly adekvátní kandidáty.

Jan Meissner z Mews dostal nápad posunout to někam dál, takže jsme nakonec sestavili celý balík věcí, které bychom byli schopni poskytnout, našel-li by se někdo vhodný. Kurz programování, členství v klubu, online výuku angličtiny, návštěvu reálné softwarové firmy. S Janem jsme si hodně sedli a ani u jednoho z nás nejde o to, že bychom si na tom chtěli dělat nějaké promo, nebo třeba já, že bych na tom něco měl rejžovat. Upřímně, je pro mě mnohem jednodušší ty jednotky ročních členství v klubu vydělat úplně standardní cestou a nevkládat tolik úsilí a energie do nějakého stipendia. Oba to děláme fakt proto, že prostě chceme někomu pomoct. Strašně se mi líbí tento webinář pro JA Czech, kde vysvětluje svoji motivaci Jan.

Na základní stipendium jsem před pár týdny konečně udělal formulář na Google Forms a spustil jej na webu jako třetí možnost zaplacení členství dole na stránce klubu. Zatím jsem zprocesoval dvě žádosti. Nedělal jsem tomu žádné promo, podle mě můj marketing neoslovuje cílovku toho stipendia. Musel bych to prostě poslat někam do neziskovek a vysvětlit jim to. S několika jsem v minulosti mluvil a většinou vůbec nechápou, co dělám. Jsou rádi, že tuší, že IT existuje, ale u toho to tak nějak končí. Takhle ale můžu aspoň chytit nějaké náhodné lidi, kteří JG objeví sami a které bych ani nikdy přes žádnou neziskovku nenašel. Přesně jednoho takového jsem už na to lapil a do klubu ho pustil.

Na to nabušenější stipendium s Mews jsme vytvořili něco jako letáček, kde jsme popsali, co vlastně nabízíme, abychom to mohli rozšířit mezi neziskovky a např. dětské domovy, apod. Dokonce jsem se sešel se známým Dana Srba, který se v tomto oboru přímo pohybuje, dával nám na letáček zpětnou vazbu a bylo to celé velmi poučné. Nicméně pak nebylo tolik času se tomu věnovat a hlavně jsme si uvědomili, že naše stipendium je obtížné nabízet.

Je potřeba, aby člověk, který stipendium dostane, měl sám dost zájmu a vnitřní motivace. Všechno, co jsme schopni nabídnout, jsou totiž samoobslužné věci, které je schopný využít jen někdo s vnitřní motivací, koho nerozhodí, že si to musí sám naplánovat, mít chuť a disciplínu se tomu věnovat, uhlídat si to. To jsou věci, které nezvládají dospělí z komfortu běžného domova, natož např. dospívající z dětského domova. Sehnat vedení in-house je složité, vychovatelé apod. většinou moc velký vztah k IT nemají, nerozumí tomu. Vedení a nějaký „školní“ systém ale nabídnout schopni nejsme, není to v našich silách. Nabízíme zaplacení příležitostí, jak něčeho dosáhnout. Navíc to není nějaký mega program, nekropíme to penězi, umíme podpořit jednotky lidí. Byla by škoda, kdyby z té podpory nic nebylo, nemůžeme mít velký „odpad“ těch, kteří stipendium dostanou, ale vůbec nikam to nedotáhnou. A ani jeden s něčím takovým nemáme zkušenosti a děláme to pouze z nadšení.

Takže na tom jsme se zasekli. Kde najít vhodné pilotní kandidáty? A pak se mi do ruky dostalo díky Lumírovi Balharovi a Pyvec Slacku PDF o klukovi, který by naše požadavky splňoval úplně ideálně. No a během těchto týdnů jsme měli spolu s klukem a jeho rodiči pár video callů, kde jsme si vše domluvili. Je fajn, když teď mají děcka běžně aspoň ty MS Teams a umí s nimi pracovat. Jsem zvědav, jak to dopadne a co se na tom naučíme.

Článek

Pro Heroine.cz jsem napsal 4 články, ale domluvených bylo 5. Projekt o ženách v IT pokračuje v novém designu.

Témata mých článků se v průběhu zamíchala, protože jsme si něco prohodili se Zuzanou-Kaylou a pátý slot na článek zůstal bez jasného tématu. Šéfredaktorka mi nabídla, že za to, co všechno jsem pro projekt udělal, to můžu pojmout prostě jako PR článek a udělat si na JG reklamu.

Jenže já nikdy nic jako PR článek nepsal, já píšu návody a jsem celkem skromný člověk, který se za své úspěchy nestydí, ale nerad by je cpal do obličeje nic netušícímu návštěvníkovi časopisu. Takže skvělá příležitost, ale pro mě nejhorší možné zadání: Napiš si co chceš, o sobě a svém projektu. Takže jsem psaní článku dlouho prokrastinoval, až přišlo to, co přijít jednou muselo: „Mohl bys to prosím dodat do konce týdne?“

Radil jsem se s lidmi v klubu, jak to mám pojmout. Nejčastější návrhy byly něco jako osobní zpověď, nebo zpovídat členy klubu, aby to vychvalování řekli za mě. Na to už jsem ale neměl zas tolik času, ten jsem ztratil měsícem a půl odsouvání práce na článku. Takže nezbývalo, než to nějak vykutit za pár dní.

Výsledkem je 10.000 znaků jakéhosi slepence osobní zpovědi, reklamy a textu, který lidem promlouvá do duše. Tři pracovní dny a jeden státní svátek jsem se to číslo snažil dostat dolů a přepisoval jsem text stále dokola, aby mi dával aspoň nějaký smysl a byl tam aspoň náznak pointy. V určitý okamžik jsem vzdal investovat do toho ještě víc času a taky už jsem si potřeboval připravit přednášku na Pyvo, takže jsem to odevzdal a děj se vůle editorky. Je to můj snad nejvydřenější a nejutrápenější článek vůbec.

Přednáška Svetlany

Přednášky v klubu zůstaly tak trochu na mrtvém bodě, protože jsem měl v březnu dovolenou a nedomlouval nové, pak jsem na to neměl čas a ještě mi v tom udělal guláš jeden speaker, s nímž se mi nedařilo najít efektivní způsob domluvy termínu a přípravy proma přednášky.

Zachránila mě Svetlana Margetová, která aniž by věděla o mé situaci s přednáškovým kalendářem, nabídla se připravit si přednášku o Next.js. Viděla totiž lidi v klubu, jak to používají, ale vlastně nevědí, jak využít všechny fičury, které Next.js nabízí a k čemu je to vlastně nejvíc dobré.

Svetlana už je ostřílená členka klubu a jednu přednášku měla nedávno, takže příprava byla super efektivní a po třech vyměněných zprávách už byla přednáška v kalendáři. Poprvé se tím pádem zopakoval speaker, ale myslím, že to mělo dobré důvody. Je hlavně fakt super, že to vzešlo přímo takhle z potřeb členů klubu a nabídla se sama seniorka z klubu.

Měl bych nicméně zapracovat na domluvě dalších přednášek, pověnovat se tomu a nasázet talky co dva týdny na pár měsíců dopředu, ať mám pak chvíli zase klídek. Nebo si v tom najít nějakou rutinu, těžko říct.

Přednáška se Svetlanou proběhla skvěle. Vše mi fungovalo, počítač jsem měl v elektřině, sluchátka nabitá, nahrávání nahrávalo, zvuk zvučel. Sveťa si stěžovala na zrcadlo, což je můj hack toho, že Discord nepodporuje více jak 25 lidí na video callu. Hack sice funguje, ale jak Sveťa, tak Nela z toho byly spíš rozladěné a video se na záznamu z nějakého důvodu seká. Navíc i když bylo na event nakliknutých skoro 30 lidí, nakonec jich nepřišlo víc než 25, takže to mohl být klidně video call.

Přemýšlím, jak by to šlo řešit a nejvíc se klaním k tomu, že bych se naučil streamovat přednášku na YouTube. Pak by šlo o standadní video call a kdyby byl náhodou příliš populární (stalo se asi 2x) a do callu by se někdo nevešel, mohl by jít sledovat aspoň stream na YouTube. Otázky může přes chat na Discordu pokládat, to není problém. Mě by se zároveň (zřejmě?) zjednodušilo pořizování záznamu v tom smyslu, že bych pak nemusel po přednášce nahrávat soubor na YouTube, ale už by tam byl (záznamy nestříhám).

Přednáška moje

Přípravě na Pyvo jsem kvůli psaní článku a Svetině přednášce nemohl věnovat moc času. Po covidu jsem na obnoveném Pyvu ještě nebyl, takže jsem se těšil, že uvidím staré dobré kamarády, ale přednáška mě trochu stresovala. Zase jsem měl radost, že mě sami organizátoři pozvali a že pozvali i Páju, aby měla lightning talk, takže z toho bude takový JG svátek a velké připomenutí místní Python komunitě, že projekt existuje (a že existuje i díky nim). Na Pyvo jsem donesl i dost samolepek, které jsem mohl konečně rozdávat lidem a ne je pouze lepit někde po záchodech v hospodách a na lampy před brněnskými kavárnami.

Aktuální pravidla na Pyvu praví, že pokud přijde někdo, kdo nerozumí česky, mělo by se přednášet anglicky. Což bych neměl mít problém, ale při přípravě jsem zjistil, že aby to mělo v angličtině nějaký spád, musel bych si to prostě připravovat déle, klidně i několik dní. Že se s lidmi u piva klidně anglicky pobavím a okecám to, ale takhle při přednášce se odvázat už neumím a strašně nad tím přemýšlím, takže to musí být trochu naučené a tak.

Na přípravu mi zbylo odpoledne před akcí, takže jsem měl fakt velký stres. Během oběda jsem si udělal osnovu toho, co chci říct a pak jsem ji v podstatě jen přepsal do slajdů, na každém jedno slovo jako připomínka toho, o čem chci mluvit. Graficky jsem se s tím nepatlal, prostě jsem tam prdnul jedno emoji a texty udělal černé na bílém v Rapid Arrows, dodělal nějaké předěly s kuřetem a bublinou, která jde nakreslit přímo v Keynote, no a bylo hotovo. Celé to trvalo asi hodinu.

Zbytek jsem měl na zkoušení talku, přičemž za první hodinu zkoušení jsem se dostal na 10. slajd z 60, takže celkem tragédie. Na Pyvo jsem jel dost vystresovaný, ale naštěstí jsem potkal po cestě kamarády, se kterými jsem mohl kecat. Nejvíc se mi ale ulevilo, když jsem přišel se zpožděním do sálu a viděl, že borec od Průši bude přednášet česky. To ze mě pak spadla veškerá tréma a věděl jsem, že to dám. Od té chvíle už to byla jízda, kterou jsem si strašně užil. Potlesk ohromný, vypadalo to, že se lidi bavili. Pája mě vyfotila, jak nevědomky dělám Vincenta z Pulp Fiction, kterého mám na tričku. Lidi mě pak zasypali dotazy a i dlouho po přednášce jsem v konverzacích řešil JG a juniory, takže některé staré kámoše jsem pozdravil jen mávnutím, až když šli domů.

Já jsem domů dorazil ve 4, na čemž je nejhorší to, že dítě se neptá, kdy jsem šel spát, dítě mě prostě vzbudí v 7 nebo v 8. Čtvrtek nebyl úplně fresh, ale klasicky jsem šel do Atria. Sešli jsme se dokonce s Josefem Rouskem na krátký cowork (viz foto) a během dne jsem řešil maily, sociální sítě a klub.

„Konec marketingu“

Po posledním článku pro Heroine a přednášce na Pyvu bych chtěl teď šlápnout na brzdu co se týče marketingu. Je důležité dělat projektu promo, ale mám už dojem, že toho teď bylo dost a je potřeba si zase vyhrnout rukávy a napsat konečně nějaké nové texty do příručky, nebo něco naprogramovat.

Lidi do klubu chodí, firmy o mě ví, takže akutní problém to není. Co jsem udělal za posledního půl roku, bude mít ještě nějakou setrvačnost. Navíc mi vyhovuje, když lidi chodí postupně a ne když jich přijde 10 za dopoledne. Finanční výsledky pomalu rostou, takže věřím, že i když nebudu teď ze všech sil bušit marketing, tak se časem na vysněných 40.000 Kč měsíčně čistého dostanu. (A věřím, že nám nezvýší zálohy na plyn tak, že to číslo nebudu muset posunout výš.)

Nejefektivnější jsou pro mě návštěvy podcastů, protože se na to nemusím skoro vůbec připravovat, jde to sfouknout i přes online call, publikum je dobře zacílené a některé podcasty mají třeba i tisíce pravidelných posluchačů, což je paráda. Pyvo je důležité pro ten osobní kontakt, ale i když bude plné, bude tam třeba 70 lidí, kteří mě uslyší a mám velký stres s přípravou. U přednášek na konferencích je to podobné. Takže do přednášek se teď hrnout nebudu. Podcasty nechám, to mě nic moc nestojí.

Přihlásil jsem si ještě lightning talk do CfP jedné plánované konference pro komunitní manažery, ale to je 5minutová sranda. A je domluvené, že uspořádám Q&A call pro PyLadies (možná se na tom zkusím naučit to streamování na YouTube, ještě uvidím), ale to jde bez velké přípravy.

Jinak nic nového vyhledávat nebudu, především nic náročného, jako je psaní článků nebo „velké“ přednášení. Do odvolání, samozřejmě ne navždy, protože marketing je potřeba, ale myslím, že bych teď v tomto směru mohl mít na půl roku nebo na rok odmakáno. A jasně, kdyby se naskytla nějaká fakt velká příležitost, je otázka, zda bych odolal. Nabídka, jako přišla z Heroine, že pro ně můžu psát, to se těžko plánuje nebo odmítá, a tím spíš, pokud to dává velký smysl z hlediska cílovky.

Další poznámky

  • Snažil jsem se najít speakerky na Python meetup v Namibii, ale nakonec jsem nikoho nenašel. Zprvu nebyly úplně jasné instrukce, pak už to zase bylo dost narychlo, navíc byly Velikonoce a hodně lidí mělo už jiné plány. Meetupy budou pokračovat a přemýšlíme s Jessicou, že zkusíme sehnat speakery z Česka aspoň na nějaké ty další. Příští bude někdy v květnu nebo červnu. Pokud byste měli zájem podpořit jednu strašně milou komunitu v Africe, připravit si pro ně přednášku a připojit se za nimi přes MS Teams, ozvěte se mi prosím.
  • Doplnil jsem do kódu nějaké testy.
  • Povedlo se nám díky Anežce Müller domluvit společný call, kde starý výbor Pyvce předá moc nově zvolenému výboru Pyvce. Měl by proběhnout dnes večer.
  • Domlouvám s Engeto naši další spolupráci.
  • O velikonocích jsme si užívali rodinnou pohodu a prázdnou Prahu. Pátek jsem nedodržel jako státní svátek, psal jsem článek pro Heroine.
  • Domluvil jsem s Lynt prodloužení jejich členství v klubu.
  • Domlouval jsem svou účast v podcastu (re)štarty v IT
  • Software Development Academy mi potvrdila vyúčtované studenty, které mi naposílali do klubu a jejichž první 3 měsíce v klubu platí, takže jsem poslal fakturu.
  • Juicymo prodloužilo své nabídky práce na JG, tak jsem se jich zkusil zeptat, jak jim to tam vlastně vyhovuje a jestli přes to chodí nějací použitelní kandidáti.
  • Kamarád mi předal svatební oznámení s QR kódem. Ten vedl na web. Tam bylo, že mám nainstalovat appku do mobilu a z ní dostat kód, který dokud nevložím, tak se o svatbě nic nedozvím. Appka byla hra, plošinovka ve stylu Super Mario, kde jsem měl sbírat písmenka ze jmen novomanželů a na konci porazit bosse a dostat kód. Boží, se ženou jsme to pařili jeden celý večer.
  • Psal jsem si se StartupJobs o tom, jakým způsobem bychom mohli spolupracovat.
  • Na Discordu nám vypršel boost klubu, takže jsem zaplatil nový.
  • Objevil jsem lookscanned.io. Spolu s MojeID, eIdentitou a datovou schránkou jsem teď neporazitelný digitální občan!
  • Strhla se mi platba za televizi Skylink, kde jsem sledoval záznam velké ceny Austrálie F1. Chtěl jsem to zrušit, protože mi nevyhovovali komentátoři, s tím, že si předplatím přímo F1 TV, ale tak když už se to strhlo, tak to mám teda zaplacené hned na další dvě nebo tři velké ceny (1 měsíc), tož na to holt asi budu koukat tam.
  • Propagoval jsem díl Rozbitého prasátka, který vyšel se mnou jako hostem a kde má vstup i člen klubu a „IT noob“ Pavel Polcr.
  • Procházel jsem klub, vítal nové lidi, zapojoval se do debat.
  • Propagoval jsem Svetinu přednášku a to, že budu na Pyvu. Nový díl JG podcastu jsem zpropagovat už nezvládl, udělám v pondělí. Kdo ale podcast odebíráte, tak už jste díl dávno slyšeli, vychází to vždy patnáctého, žejo.
  • Chtěl jsem do příručky přidat stránku o psychickém zdraví, kterou vytvoříme spolu s Nelou Slezákovou, psycholožkou z klubu. Měli jsme si zavolat, ale posunul jsem to, protože jsem nic nevytvořil.
  • Propojil jsem Pavlínu z JG podcastu s Vojtou a Šárkou z ProgramHRování, takže se můžete těšit na díl podcastu o ní.
  • Během 14 dní od 9.4. do 22.4. jsem naběhal 8 km, při procházkách nachodil 21 km. Celkem jsem se hýbal 13 hodin a zdolal při tom 29 kilometrů.
  • Aktuální finanční výsledky, návštěvnost a další čísla k JG mám přímo na webu.

Co plánuji

Tři věci, které bych chtěl zvládnout udělat příště:

  1. Připravit stránku do příručky o psychologické pohodě,
  2. naplánovat nové přednášky a zkusit streamování na YouTube,
  3. zpropagovat nový díl podcastu a naučit bota v klubu ty díly oznamovat za mě.

A co vy?

Pokud byste čistě náhodou měli dojem, že jste oproti mě za uplynulý týden vůbec nic nestihli, tak mám pro vás skvělou zprávu! V klidu se na ten dojem můžete vykašlat. Není zač!

Co mě zaujalo

Když si něco přečtu nebo poslechnu a líbí se mi to, sdílím to na Pocketu. Od posledních poznámek jsem sdílel toto:

Není to vše, co jsem přečetl, slyšel nebo viděl, ale jen zlomek, který mě zaujal. K vygenerování tohoto seznamu jsem použil vlastní knihovnu pocket-recommendations. Věci, které jsem sdílel v den psaní minulých poznámek, se opakují i v těch dalších a je to záměr, ne chyba.