Týdenní poznámky: Mentální a digitální úklid

Utekl zas nějaký ten týden (11. 11. až 9. 12.) a tak stejně jako minule sepisuji, co jsem dělal a co jsem se naučil. Tvořím junior.guru a nemám šéfa, kterému bych reportoval každý svůj krok, ale mám klub a členy by mohlo zajímat, co dělám. Psaní poznámek mi taky pomáhá nezbláznit se a nepropadat pocitu, že je konec týdne a já jsem nestihl nic udělat.

Poznámky
Fotka od Honzy Kahánka

Skoro měsíc bez týdenních poznámek! Ale jsem zpět. Dával jsem si akorát pauzu, a to v mnoha ohledech. Celé to začalo opakovaným failem při nahrávání přednášek. Předělával jsem potom, jak celý blog funguje, a nechtěl jsem si práci komplikovat tím, že budu během toho vydávat poznámky. Místo jednoho týdne to trvalo snad tři. No a teď už jsem teda snad zpět a vrátím se k týdennímu rytmu.

Záznamy přednášek

Měli jsme v klubu představení mentorů z firmy Mews. Byla to náročná akce na provedení, protože jsem tam měl uvádět, sám vystupovat a sdílet obrazovku, ale přitom to celé i nahrát. Předtím se mi to však už jednou povedlo s představením mentorů z firmy Pure Storage, takže jsem si věřil.

Jan z Mews na videu

Hodně se mi líbilo, co jsme si tam říkali. Po akci jsem z toho celého měl fakt velkou radost, dopadlo to skvěle. O to větší bylo překvapení, když jsem zjistil, že ze záznamu je použitelný leda tak zvuk. Obraz se trhal zhruba jeden snímek za 5 minut. A to jak záznam na disk, tak stream na YouTube.

Nejsem si vědom ničeho, co bych ten večer udělal špatně. Mám dlouhý seznam úkonů, podle kterého jedu jako astronaut při startu. Je tam velký prostor pro lidskou chybu, ale v tomto případě si jí nejsem vědom. Tím spíš byl výsledek zdrcující.

Byl to druhý záznam po sobě, který se mi nepovedl a propadl jsem velkému splínu. Reálně zas o tolik nešlo, ale prostě na mě dolehl dlouhodobější stres a frustrace ze své neschopnosti vyprodukovat použitelný záznam ani přesto, že se snažím vše vyladit, opravovat chyby, dokumentovat si kroky.

Nebyl jsem schopen pracovat na zjištění příčiny. Do dnešního dne pouze podezírám, že update macOS na Venturu mohl ovlivnit chování OBS. Ve skutečnosti jsem po akci nebyl schopen pracovat vůbec na ničem. Zmohl jsem se jen na výzvu v klubu, že bych uvítal pomoc se záznamy přednášek a že za to i zaplatím.

Na tuto výzvu se mi (skrze svého bráchu) ozval jeden bývalý člen klubu. Dohodli jsme se a přednášku o Javě od Luboše Račanského už nahrával on. To byla nádhera! Vše předem vyzkoušel, vše se povedlo. Já se soustředil „jen“ na to, abych speakera uvedl, moderoval otázky a odpovědi, atd.

Luboš Račanský na videu

Vzápětí byl v klubu záznam, povedený a ve skvělé kvalitě. Takže to má happy end a já mám prvního placeného spolupracovníka, pokud nepočítám právničku a daňaře. Akorát musím nastudovat, jak přesně funguje DPP nebo DPČ.

Pokud by se stalo, že záznam někdy nevyjde, výsledek bude stejný, jako kdybych to pokazil já. Prostě se za to omluvím členům klubu. Budu s tím mít ale mnohem méně práce a stresu. Tentokrát jsem ještě stres měl, ale podle mě jen proto, že to bylo poprvé v této sestavě. Cítil jsem se, jako bych opouštěl byt a neměl peněženku, mobil a klíče. Nikde žádné OBS, žádné nastavování audia a videa. Byl to zvláštní pocit, ale vlastně krásný. Těšil jsem se, že přesně takto by to mohlo probíhat.

Tímhle způsobem jsem schopen přednášky jako moderátor „obsloužit“ pomalu i jen z Discord aplikace na mobilu a se sluchátky, téměř z jakkoliv nekvalitního internetu. Moje nezávislost a duševní pohoda se tímto krokem výrazně zlepší, aniž bych musel přednášky v klubu rušit (což je alternativní řešení).

Pauza, úklid a JOMO

Krize, která na mě dolehla se zkaženým záznamem akce s Mews, se mi spojila s mnoha dalšími pocity. Čtení mírně nihilistické knihy Four Thousand Weeks. Nedostatek dovolené. Podezření na ADHD. Neschopnost programovat tak, abych efektivně doručoval změny na JG. Dlouhodobá deziluze ze sociálních sítí.

V rámci „terapie“, nebo možná prostě jen eskapismu, jsem se pustil hned druhý den po akci v klubu do přebudovávání svého blogu. Mimo nejnutnější věci jsem po několik týdnů nedělal nic, co by souviselo s JG. I tak toho tedy bylo dost. Zbytek času jsem kompletně věnoval přebudovávání osobní webovky, ať už co se týče designu nebo obsahu. Více jsem o tom napsal v samostatném článku.

Nakonec jsem jel s dobrým kamarádem na víkend do Krkonoš, kde jsme si téměř kontinuálně povídali o životě a omylem u toho vylezli na Sněžku, jen pár hodin před orkánem. Cestu tam a zpět jsem strávil čtením Four Thousand Weeks a čištěním hlavy. Různé chvilky jsem věnoval tomu, abych si přesunul osobní úkoly z Trella do Apple Notes, zrušil Pocket nebo výrazně utlumil svůj Facebook, Twitter a Instagram. Digitální úklid.

Výhled ze Sněžky na peřinu mračen

Věci, které chci sledovat, jsem si dal do RSS čtečky, která umí sledovat i Twitter účty. Pár jsem si jich nechal, např. Levelse nebo účet Tomáše Borovského, můj oblíbený středověký kousek internetu. Je osvobozující číst jen tweety a nevidět diskuzi pod nimi. Nemít možnost na nic klikat, odpovědět, lajkovat. Jak to popsal Oliver Burkeman v tom Four Thousand Weeks, místo FOMO (fear of missing out) si užívat JOMO (joy of missing out).

Účty na sociálních sítích jsem záměrně nezrušil, protože tam hodlám čas od času jít. Nemá to být infosuicide, jen úklid, vyjádření preference a přesměrování své energie jinam. Z oněch třech sítí jsem se však na všech zařízeních odhlásil. Připadá vám to jako popis nějaké odvykačky? Možná to tak je :)

Jak teď budu řešit propagaci byznysu? Rozvedu to v samostatném článku tady na blogu.

Příliš mnoho psaní do klubu

Dan, můj klubový parťák a moderátor, se snadno nechá strhnout k pomáhání úplně každému, na koho narazí. Řešili jsme spolu, že je možná až moc aktivní, což nemusí být nutně dobře ani pro klub, ani pro něj.

Já sám jsem záměrně trochu polevil na své aktivitě, protože chci vytvořit víc prostoru pro ostatní. Chci, aby se bavili mezi sebou a pomáhali si, ne aby jen čekali na to, co napíšu já. Občas se to daří. Hledám hranice, kdy je užitečné reagovat, a kdy počkat.

Myslím, že u Dana je to složitější, protože je diskutujícím „řadovým členem“ se zájmem o frontend, pozorným moderátorem a navíc má CoreSkill, byznys přímo související s tím, co se v klubu probírá. Zajímá jej vlastně vše a dokáže se vyjádřit ke všemu a (dobře) poradit se vším. Ale potom je ho všude plno, což nemusí vyhovovat každému a nevytváří to prostor pro vzájemné interakce. Také tím tráví čas, který by měl trávit svým podnikáním nebo relaxací.

Probírali jsme to interně ze všech stran a dlouhodobě udržitelné řešení zatím spíš hledáme. Pár nápadů máme a minimálně je už teď hodnotná i ta zpětná vazba a uvědomění si, že se to děje.

Když mají lidi prostor, je fajn sledovat, jak dokážou fungovat i samostatně a vzájemně si pomáhat. Ať už je to Advent of Code, nebo komentování sdílených projektů a nahraných CVček.

Channels & Roles

Jednoho dne jsem se probudil a Discord přidal novou funkci, které já říkám Channels & Roles a oni jí nejspíš říkají Onboarding. Nevěřil jsem vlastním očím. Vánoce!

Onboarding
Úvodní stránka administrace nové funkce
Default Channels
Nastavení kanálů, které uvidí všichni nově příchozí
Customization Questions
Nastavení otázek, které mohu pokládat členům klubu, a podle nichž jim mohu zobrazovat kanály nebo přidělovat role

Delší dobu jsem se zvětšující se komunitou pozoroval, jak určité věci na Discordu neškálují. A to mám prosím 400 lidí, ne 40.000, jako jiné Discord servery.

Například zmatek v kanálech, nemožnost aby se lidi snadno sami přidali do zájmových skupin, apod. Dlouhodobě jsem uvažoval, že tohle bude něco, co budu muset naprogramovat do svého bota, ale jednak jsem za tím viděl mnoho práce, jednak jsem si nebyl jistý tím, jak přesně by to mělo produktově fungovat, a dokonce jsem viděl i technické překážky kvůli limitům Discordu, a nevěděl jsem, jak je ideálně překonat. To celé udržovalo řešení v kategorii „možná, někdy“. Problémy však pokračovaly.

Channels & Roles
Takhle to pak vypadá z pohledu uživatele. Prostě si nakliká, kde chce být a co ho zajímá

No a oni to prostě jednoho dne udělali. Oni vytvořili přesně tu věc, co jsem potřeboval! Líp bych to ani nevymyslel. Mohl jsem si okamžitě škrtnout tak 20 až 30 Trello kartiček. Sice jsem pak půl dne strávil tím, abych to nastavil, ale to už byla vyloženě radost. Přeskupil jsem kanály, přidal nějaké nové, zkusil v něčem i trochu experimentovat.

Počkám, až si to trochu sedne a až si lidi naklikají témata, která je zajímají. Umím si pak představit, že když někdo založí téma např. na Python a nebude na něj tři dny žádná odpověď, bot tam automaticky označí nadšence do Pythonu, aby si toho všimli. Stejně tak posouzení CVček apod. Už se těším, co za parádu mi tohle umožní dělat.

V tomhle je Discord skvělý. Stále více vyniká, jak se orientuje na komunity a jsou pro něj prioritou zcela jiné funkce, než např. pro Slack, který řeší spíš komunikaci „akčních týmů“, ať už jde o firmu nebo neziskovku. Jsem rád, že jsem s JG na začátku dobře přečetl situaci a vybral správně.

Teď dokonce zavádějí placené Discord servery, pro začátek jen pro USA. Nemám v úmyslu opouštět Memberful, protože má pro mě důležité funkce, ale pro nějaké jednodušší případy to může být úžasný způsob, jak si lusknutím prstu založit komunitu podporovatelů.

Setkávání

  • Účastnil jsem se živého natáčení podcastu ProgramHRování s Dagim jako hostem, které se konalo v Ataccamě. Potkal jsem tam k mému překvapení dost lidí, které jsem znal a byla to sranda. Na pivu po akci jsme probírali hlavně podcasty.
  • Byl jsem na kafi s Lukášem z Fakturoidu a řešili jsme byznys, růst, spolupracovníky, marketing, no prostě všechno možné.
  • Viděl jsem se krátce se Svetlanou a půjčil jsem jí knížku.
  • Byl jsem na pivu s autory Zorin OS a řešili jsme život a české vánoční zvyky.
  • Byl jsem na pivu s Tomášem a řešili jsme byznys a život.
  • Volal jsem si s Martinem, komunitním manažerem Aj ty v IT, a sdíleli jsme zkušenosti z vedení komunit na Discordu.
  • Byl jsem na obědě s Juhou z Mozilly a řešili jsme spolu, jak mají dobrosrdeční geekové vydělávat peníze, i když je jim to proti srsti. I já s tím stále bojuji.
  • Volal jsem si se zbytkem výboru Pyvce. Schválili jsme jeden malý grant a diskutovali jsme, jak budeme v budoucnu řešit volby, aby se neopakovaly chyby z minula.
  • Volal jsem si s Marianem z ENGETO Academy. Ukazoval mi novinku, kterou budou brzo spouštět.
  • Volal jsem si s Davidem Rajnohou z Tour de App a řešili jsme, jak jim mohu pomoci.

Další

  • Autorizoval jsem svůj rozhovor pro (re)štarty v IT. Brzo by to mělo vyjít. Je to snad nejosobnější rozhovor, který jsem kdy s kým natočil.
  • Sbíral jsem zpětnou vazbu na pohovory nanečisto s Ataccamou, dvoudenní akci (online i prezenční), kterou jsme pro juniory uspořádali spolu s Šárkou Kousalovou a jejím týmem. Lidi si to fakt hodně pochvalovali a mnohým to zvedlo sebevědomí!
  • Zjišťoval jsem, jak by mohli lidé odebírat tento blog e-mailem. Hledal jsem nějakou RSS-to-email službu, ale k mému překvapení jsem nic jednoduchého nenašel. Hrál jsem si chvíli s Ghostem, Substackem, MailChimpem, nebo Zapierem, ale nic z toho nedělalo to, co chci, nebo jsem na to nepřišel.
  • Přemýšlel jsem, jak můžu vylepšit formát těchto poznámek, případně je zkrátit. Rád bych, aby byly poznámky údernější a abych nosnější témata z poznámek vydával jako separátní články. V poznámkách totiž zaniknou a prodlužují je. Tentokrát se mi to ale asi nepodaří, když popisuju skoro měsíc událostí. Zatím jsem akorát přestal poznámky číslovat.
  • Poprvé jsem přispěl do pycordu i jinak než jen založením issue. Mergnuli mi tento Pull Request! Mažu v něm tři slova, všiml jsem si neaktualizované dokumentace.
  • Ceremoniálně jsem v klubu spustil Advent of Code. Máme na to speciální kanál a roli s vánočními stromečky. Já nemám čas se účastnit, ale členové v klubu jedou jak draci, diskutují řešení, chlubí se, radí si. Je radost to sledovat.
  • Programoval jsem nějaké věci, které asi nemá smysl tady rozepisovat. Mělo to něco společného s clickem, konfigurací subcommandů a nejrůznějšími opravami podivných chyb.
  • Byl jsem na čtvrté dávce očkování proti covidu.
  • Slíbil jsem, že pěti týmům z Tour de App daruji do soutěže roční vstupné do klubu. Několika lidem jsem poslal osobní zprávu, zda nemají chuť mentorovat pro Tour de App a nasdílel jsem to na několik míst.
  • Přidával jsem mentory do klubového mentoringového programu. Pokud se lidi představili na nějaké klubové akci, dal jsem k nim odkaz na konkrétní minutu záznamu na YouTube, kde se představují.
  • Udělal jsem v klubu soutěž o tři lístky na DevRelCon, který mi darovalo Kiwi.com. Už mi jeden z výherců psal, že si konferenci náramně užil.
  • Zadal jsem kamarádovi, aby zkusil začít dělat rozhovory s úspěšnými juniory z klubu. Dal jsem mu tipy na pár z nich a zatím čekám, jestli z něj něco vypadne. Pokud by to bylo použitelné, platil bych za to. Součástí dohody jsou nulová očekávání z obou stran, takže třeba z něj ani nic nevypadne.
  • Zjišťoval jsem u daňaře, jak je to s výdajovými paušály a co by to znamenalo stát se identifikovanou osobou (tzn. řešit DPH pro zahraničí a být schopen nakupovat služby atd. z EU, ale zůstat neplátce DPH pro ČR). Nakonec by to možná nemuselo být tak hrozné, zvlášť s Fakturoidem. Proč to řeším? Docela dobře to popsali tady.
  • Vyčistil jsem si Revolut. Nevím, jestli ho chci dál používat. Používal jsem ho na rychlé platby přátelům, ale to už dnes jde jednodušeji a rychleji přes QR kódy a „Pay me“ odkazy. A pak také při cestování, ale teď nikam necestuji. Kdysi jsem něco potřeboval vyřešit na podpoře a jejich chatbot mě „přesvědčil“, že na Revolutu nechci raději nikdy mít obnos, na kterém mi záleží. Takže co se týče emocí, jsem nakloněn Revolut nepoužívat, pokud pro to nemám dobrý důvod. Aktualizoval jsem si účet u Wise.
  • Koukal jsem na chybu, která způsobuje, že se inzerentům neposílá pravidelný e-mail se statistikami. Zatím jsem to nevyřešil. Nikdo si zatím nestěžoval.
  • Odpovídání v klubu, koukání na CVčka, e-maily, Pyvec Slack, atd. Upgradování závislostí na vlastních i Pyvec projektech (zpracovávání Pull Requestů, které průběžně posílá Dependabot). Propagoval jsem na sociálních sítích přednášku v klubu a novou epizodu našeho podcastu. Řešil jsem stipendia. Řešil jsem u několika lidí problémy s přístupem do klubu.
  • Aktualizoval jsem všechny screenshoty, které se používají jako náhledy v rozcestnících na webu JG. Mám na to vyladěný skript a bylo skvělé jednou spustit věc, kterou jsem dřív naprogramoval, a zjistit, že fakt funguje.
  • Během 29 dní od 11. 11. do 9. 12. jsem naběhal 8 km, při procházkách nachodil 4 km, na túrách nachodil 32 km. Celkem jsem se hýbal 11 hodin a zdolal při tom 44 kilometrů.
  • Finanční výsledky, návštěvnost a další čísla k JG mám přímo na webu. Aktuální nabídky práce pro juniory: Processand, Red Hat

Plánuji

Zatáhl jsem za ruční brzdu a teď se potřebuji rozjet. Nebudu pokračovat v rozdělaných věcech, ale v úklidu:

  1. Napíšu na blog, jak to do budoucna vidím se svým přístupem k sociálním sítím a marketingu na nich.
  2. Vydám na blogu strategii na rok 2023. Nebude to nic světoborného, prostě se jen zamyslím a sepíšu si, na co se chci v různých oblastech soustředit. Možná bych si mohl dát i nějaké cíle!
  3. Vymyslím a seženu vánoční dárky.
  4. Budu dál číst Four Thousand Weeks.

Zaujalo mě

Když na něco narazím a líbí se mi to, sdílím to na Telegramu. Od posledních poznámek jsem sdílel toto:

  • (něco na Twitteru)
    Škoda, že přesně tohle vůbec neumím.
  • A new AI game: Give me ideas for crimes to do
    Jak přelstít umělou inteligenci a nechat ji vymýšlet třeba zločiny?
  • Změny na blogu — Javorové lístky
    Změny na blogu
  • Ep. 93 - (Ne)vhodné rady pre začínajúcich programátorov | Street of Code
    Nevhodné rady pro začínající programátory. Super epizoda! 💯
  • Držme Muskovi palce, ať Twitter zničí co nejrychleji
    Klimeš mi tímto článkem mluví z duše. A dokonce navazuje na Zelenku: „Ačkoli si toho drtivá většina lidí není vědoma, stal se v Česku Twitter snad nejtoxičtější sociální sítí. Z prostého důvodu. Má zde přes milion aktivních uživatelů, z nichž drtivá většina žije v Praze a několika málo dalších velkých městech. Tak koncentrovaná skupina je vysněným terčem politických marketérů.”
  • Proč si ženy při hledání práce nevěří? A nejsou spíš jen vybíravé?
    Skvěle napsaný a velmi přínosný článek demýtizující tzv. confidence gap: Že mužům stačí splnit 60 % požadavků v pracovním inzerátu a už se hlásí, zatímco ženy se nepřihlásí, dokud nemají 100 %. Text poskytuje zdroj statistiky, podrobnější rozbor problému, návrhy toho, co mohou firmy dělat. Ženy „…jsou trochu soudnější a zdrženlivější než muži. Nechtějí trávit čas a energii někde, kde nevěří, že můžou uspět.” Budu muset opravit příručku! Mnoho z věcí zmíněných v článku navíc platí i pro juniory v IT. Například popsat jasně a jednoznačně věci, které firma vyžaduje, a které jsou bonus, to je problém většiny juniorních nabídek.
  • Moje a tvoje lži
    „Morální fakta vnímáme za objektivní, zároveň je aplikujeme v závislosti na kontextu našich zájmů či zájmů vlastní skupiny. A psychologický výzkum ukazuje, že vlastní překročení pravidel omlouváme, lži naše či oblíbených politiků vnímáme za obhajitelné, zato lži druhých jsou jasnou známkou jejich morálního úpadku.“
  • Malé dějiny Žižkova - iVysílání | Česká televize
    Parádní průlet historií čtvrtě, ve které žiju a kterou mám rád.
  • 3 důvody, proč už Evropu neděsí útoky islamistů. A může jejich teror opět vzplanout? - VOXPOT
    Kam se poděla Al-Kájda, IS a kam zmizely teroristické útoky v Evropě, které pamatujeme? „V roce 2014 Islámský stát v Sýrii a Iráku představoval politický a vojenský celek disponující silným příběhem, pozemní armádou silnější než mnoho těch z regulérních států a obrovskými finančními zdroji.“
  • Tracking Mastodon user numbers over time with a bucket of tricks
    Přijde mi úžasný, že tohle jde: scrapovat, sledovat historii, vyhodnotit, udělat graf, publikovat. A vlastně to jde relativně snadno.
  • (něco na Facebooku)
    Kašpárek o ADHD: „Lidé s ADHD někdy působí jako „auťáci“ jednak proto, …že jednou ze strategií pro úspěšné fungování s ADHD je pěstovat si chování, které si část lidí spojuje s autismem. Detailně popsané procesy jsou kamarád, včetně checklistů pro opuštění bytu. Kalendář je kamarád. Tabulky jsou kamarád. Rituály jsou kamarád. Úkolovník je kamarád a dopamin z odškrnutí sebemalichernější položky je nejlepší droga. Naopak neočekávané telefonáty nejsou kamarád. Porady vyčerpávající pozornost bez adekvátního výsledku nejsou kamarád.“
  • Pod čarou: Abeceda sociálních sítí nám kazí vztahy, stroje ji ale milují.
    „Digitální platformy vždy poskytují jen omezené množství nástrojů a postupů, kterými se na nich můžeme projevovat a komunikovat, a nám nezbývá, než se danému systému přizpůsobit a co nejlépe ho využít – ať už tak, jak to jeho designéři zamýšleli, nebo ironicky či v jiném, zcela nečekaném kontextu. Pořád se ale pohybujeme v úzkých mantinelech.”
  • Mastodon is just blogs
    Optimisticky o Mastodonu od Simona Willisona, druhý díl.
  • It looks like I’m moving to Mastodon
    Optimisticky o Mastodonu od Simona Willisona, první díl.
  • Scaling Mastodon is Impossible
    Zajímavé zamyšlení nad nevýhodami Mastodonu od Armina Ronachera (osobnost Python a Rust komunity). Ke konci píše, že Twitter by měl být spíš centralizovaný než decentralizovaný, ale jako Wikipedia, jako nějaká „foundation“. Tentýž nápad jsem už zaznamenal dřív u Davida Antoše. Škoda, že se to asi nikdy nestane.
  • inessential: After Twitter
    Krátký komentář o tom, jak autor open source RSS čtečky nemá rád Twitter (vyjmenovává důvody, čemu existence Twitteru brání) a těší se, že s jeho pádem by se konečně mohlo hnout status quo.
  • Majitel twitterového profilu Jie spravoval účty politikům ODS. Média nevědomky citovala marketéra
    Co se stane, když si novináři myslí, že Twitter je totéž co realita, a zároveň si neověří, komu vlastně věnují pozornost.
  • Novináři přehodnocují postoj k twitterové aréně
    Zelenka o tom, jak je Twitter past na novináře. A já si myslím, že nejen na ně.
  • Jak jsem zblbnul na Twitteru
    Delší dobu mám z Twitteru podobný pocit. Jako by ta síť veškerou negativitu ještě polila benzínem, aby se rozhořela víc a víc. I pozitivní témata tam končí jako hádky a už mě to moc nebaví číst. Na jedno zajímavé vlákno dostanu sto hádek. Raději knihu? Zároveň ale na sociálních sítích do jisté míry potřebuji být, abych propagoval svoje podnikání - byť ne tolik jako novináři.
  • Světlo z monitorů oči nekazí, problematické je pro zrak obecně čtení a soustředěnost, říká oftalmolog
    Zajímavý rozhovor o vadách oka, čtení, monitorech, atd.
  • The Red Line: Water Wars - The Green Line - Ep 3
    Zajímavá epizoda o zemích, kterým chybí voda, nebo jejichž voda pramení v jiných státech a vytváří jim tím nepříjemné závislosti, nebo tyto státy staví přehrady, kvůli kterým jim možná už voda nikdy ani nedoteče.
  • BBC Radio 4 - In Our Time, The Franco-American Alliance 1778
    Bez Francie by USA nikdy nezískaly nezávislost. Co z toho z toho Francie měla? Dluh, revoluci, a jinak vlastně nic. I zmínky o jejich roli ve válce za nezávislost jsou v amerických učebnicích nejspíš dost chabé.