Před rokem jsem studoval, jak si mám vyladit marketing. Sice jsem to nedotáhl, ale to mi nezabránilo začít systematicky propagovat junior.guru na čtyřech sociálních sítích. Není divu, že mě to rychle omrzelo a začal jsem v červnu hledat výpomoc. Ze zábavy se stala nepříjemná režie, se kterou jsem nevěděl, jak naložit. Jak to celé dopadlo?
Na můj „inzerát“ se ozvali dva, tři lidi. Než jsem ale přistoupil k nějakému výběrovému řízení, uvědomil jsem si, že vůbec nevím, co těm lidem nabízím. Kolik jim mohu dát peněz? Kolik mi takový marketing vlastně vydělá? Může si to můj byznys dovolit? Má ten člověk vymýšlet, jak to má celé fungovat, nebo hledám opravdu jen pomocníka, který dostane jednoduché úkoly a ty udělá?
Jak jsem šel na konzultaci
Zasekl jsem se. Lidem, kteří se mi ozvali, jsem se omluvil, že si to celé musím nejdřív promyslet. Pak mi poslalo WebExpo e-mail o tom, že publikovali záznamy přednášek. Zahlédl jsem mezi nimi Outsourcing Your Marketing? Do Your Homework First a skončilo to tím, že jsem se Janě Dolejšové ozval s poptávkou. Domluvil jsem si jednorázovou konzultaci, která by mi ukázala nějaký směr.
Jana mi nejdřív poslala dotazník, který jsem asi půl dne vyplňoval a už to bylo velice užitečné. V mnoha ohledech mi už tohle dost pomohlo uspořádat si myšlenky. Následně jsme si zavolali a hodinu se bavili o tom, co bych mohl dělat a jak bych mohl k marketingu přistupovat. Odcházel jsem s hromadou poznámek a pocitem, že mi někdo za hodinu ušetřil zhruba tři roky nějakých pokusů a omylů, kdybych se na totéž snažil přijít sám. Navíc nešlo o obecné rady, ale opravdu věci, které byly na míru pro můj byznys:
- Měl bych se ptát lidí, kde junior.guru našli. Provozuji komunitu, takže to mám jednodušší, než kdokoliv jiný. Pomůže mi to zjistit, které marketingové kanály dávají smysl.
- Věřit intuici, ale zaznamenávat si data strukturovaně a nenechávat je pouze v hlavě. Hlava má velké kognitivní zkreslení.
- Měl bych si jasně určit, které věci dělat nebudu a proč. To mi rozváže ruce pořádně dělat věci, které smysl dávají.
- Pokud dělám byznys v jednom člověku, je legitimní vykašlat se na nějaký kanál, pokud je to pro mě opruz. I kdyby byl nejvýkonnější. Musím najít věci, které budou mít „dostatečnou“ výkonnost a zároveň mě budou bavit. Hledám kompromis.
- Na sociálních sítích funguje nejlépe zajímavý, bohatý, hluboký obsah, tvořený přímo pro ně. To, co tam dávám já, jsou spíš „novinky“ a odkazy ze sociálních sítí jinam. Je otázka, jak velkou mají hodnotu pro sledující. Pokud to chci dělat, takové novinky pro mě dokáže psát každý marketingový junior.
- Dělat sociální sítě přes osobní profily má možná větší organický reach (dosah k lidem i bez toho, abych za něj platil), ale je nemožné na ně něco posílat automaticky nebo to delegovat na další lidi. Přitom má smysl firemní profily mít a aspoň trochu je udržovat, protože lidi tam chodí pro potvrzení, že věc žije a existuje.
- Mohu členy poprosit, aby nějaké věci sdíleli na svých sociálních sítích. Tím mohu de facto delegovat svou vlastní činnost na sítích.
- Značka junior.guru je lovebrand a má komunitu. Já ji přitom nevyužívám. Mohu najít někoho, kdo bude spravovat např. Instagram pro junior.guru rád úplně sám od sebe, např. výměnou za členství zdarma. Mohu lidi prosit, aby psali na junior.guru recenze, hodnotili podcast, apod. Mohu zkusit aktivizovat členy, aby mi napsali doporučení, nebo dělali rozhovory s jinými členy.
- Když dám lidem příležitost, aby mi pomohli, a vysvětlím jim, že jim to pomůže v kariéře, tak se rádi přidají. Bude pro ně benefit pracovat pro něco, co už má nějaké jméno, jako má junior.guru. Mohu pomocníky motivovat k tomu, aby si budovali vlastní brand a promovat je: „Pepa je borec, dělá rozhovory pro junior.guru“
Jak jsem nic nezrealizoval
Rozhodl jsem se, že nebudu hned nikoho najímat. Sociální sítě jsem zatím nechal na volnoběh, než si ve všem udělám pořádek. Když jsem potřeboval něco důležitého oznámit, udělal jsem to. Jinak jsem ale na profily nic navíc netlačil.
Přemýšlel jsem nad tím, jaké provedu změny. Nechal jsem se přesvědčit, že přesunout propagaci junior.guru na osobní profily má pro mě spíš nevýhody a že ji přesunu zpět na ty „firemní“. Hned to ale neudělám, aby to nevypadalo zmatečně. Spojím to s ostatními změnami.
Co dál? Jaké sociální sítě bych mohl s junior.guru opustit? Které sítě mě baví a bude mi dělat radost pro ně tvořit obsah? Nejdříve mi přišlo nemožné své aktivity v tomto směru nějak omezit. Každá síť má něco. Postupně jsem si však na tu myšlenku zvykal. A začal jsem přemýšlet i nad tím, co vlastně z jaké sociální sítě dostávám já osobně.
A odkud přicházejí lidi? Byl jsem uprostřed programování tzv. onboardingu, tedy funkce, která členům mojí komunity posílá po registraci sadu tipů, jak mají s klubem pracovat a jak se v něm orientovat. Nenapadlo mě nic lepšího, než to s tím spojit. Prostě jedním z „tipů“ bude zpráva, kde se lidí zeptám, odkud přišli, ne? Stačí, když si pospíším s programováním a brzy budu mít automat, který pomůže členům i mému marketingovému rozhodování.
No a víte co? Programuju to doteď.
Jak mě přestaly bavit sítě
Elon Musk koupil Twitter. Nešlo ani o to, že bych s tím měl zásadní problém, ani že by mi chyběli lidé, kteří utekli na Mastodon. Stalo se to, že jsem se poprvé od založení Twitter profilu zamyslel nad tím, co mi ta síť dává.
Jsem s ní spokojený? Vůbec. Dřív jsem tam měl spoustu zajímavých informací z oboru a bylo to spíš pro geeky. Teď je to plné politiky, novinářů a agresivních debat. Retweety jsou v rukou uživatelů, ale algoritmus si našel cestu přes srdíčka. Vypnout algoritmus lze, sledovat jen vybrané lidi lze, ale původního zážitku se mi v poslední době dosánout nepovedlo. Četl jsem k tomu hromadu článků, které jsem pak i sdílel pod týdenními poznámkami tady na blogu. Asi nejlépe to vystihl David Klimeš:
Dávno pryč jsou časy, kdy Twitter využívali k přijatelné výměně názorů nejprve internetoví „geekové“, pak technologicky gramotní politici, novináři a osobnosti veřejného života. Nyní už je - jako jakákoliv jiná velká sociální síť - obětí svého vlastního polarizujícího algoritmu. Ať tam tedy kdokoli začne debatu o čemkoli, dočká se po chvíli osočování, výsměchu, šikany - až nakonec dojde i na Hitlera se Stalinem. Mnozí však i tohle rádi snášejí, protože bez twitterové popularity a srdíček svých fanoušků už se nedokáží obejít.
A totéž Facebook. Tam už jsem to cítil dlouho. Kdysi síť, kde jsem se dověděl o tom, co dělají kamarádi. Dnes už mi algoritmus kamarády vůbec nezobrazuje. Nebo tam raději už ani nic nepíšou. Procházím desítky notifikací, z nichž zhruba dvě denně vedou na něco, co mě alespoň trochu zajímá.
Každý den se přichytím, jak na Facebook píšu propracovaný komentář. Co komentář, přímo názor! Na obrubníky a pouliční lampy, nebo na psí hovna. V sousedské skupině vedu debaty, které jsou na život a na smrt. Pokud mi tyto vznešené názory nikdo nelajkne, nebo na ně nikdo neodpoví, nebudu už za 15 minut vědět, že jsem je vůbec psal.
Produkuji písmenka do komentářového políčka, přitom je to celé úplně jedno. Efekt, jaký to má, vzhledem k vynaložené energii a času, je nulový. Akorát živím modrou mašinu na reklamy a trávím tím čas. Svůj omezený čas na tomto světě.
A doctor gives you 72 hours to live. After going on Twitter to argue with a stranger about whether hash browns should be part of a full English breakfast, how do you spend your last 90 seconds?
S podzimem jsem došel do bodu, kdy jsem se rozhodl, že z těchto sítí odejdu. Ne úplně, protože se může hodit mít tam přístup. Mohu Facebook třikát prohlásit za mrtvý, ale fotka dnešního obědového menu blízké restaurace tam prostě je a já chci být schopen ji vidět. Nehodlám tam ale pravidelně chodit. Totéž Twitter. Aplikace v mobilu jsem neměl už dlouho, teď jsem se všude odhlásil i na webu. Přestal jsem tam dávat odkazy na svoje články z blogu a přemýšlím, jak jinak lidi informovat o nových článcích.
Podobně jsem odešel i z Instagramu, ale s ním mám dlouhodobě složitý vztah, tak to asi není taková změna. Nikdy to nebyla síť, ke které bych měl speciální osobní pouto. Historicky jsem tam ve vlnách buď zuřivě přispíval, nebo dlouhodobě nedával vůbec nic.
Jak jsem objevil e-maily
Když jsem lidem oznámil, že o nových článcích na mém osobním blogu se už nedoví na Twitteru nebo Facebooku, byli trochu smutní. Blog sice má RSS, ale mnoho lidí dnes už neví co to je, nebo to prostě nepoužívá.
Když má člověk silný obsah, lidi si jej najdou tam, kde publikuje. Já si ale nemyslím, že jsem zase taková celebrita, abych si mohl úplně dělat co chci. Musím jít lidem trochu naproti, aby si články četli. I ti, kdo je čtou rádi, potřebují vědět, že vyšly.
Vzpomněl jsem si, že například Pod čarou odebírám jako newsletter. Rád bych to měl v RSS čtečce, ale RSS jsem k tomu prostě nenašel, tak to trpím mezi e-maily. A shodou okolností jsem si pustil epizodu podcastu Jakuba Zelenky, kde zrovna zpovídal autora newslettery.cz.
Heuréka! Prostě oživím svůj zaprášený účet na MailChimpu a budu lidem novinky posílat postaru e-mailem. Nebudu závislý na žádné platformě. Mohu e-maily snadno automatizovat, tedy naprogramovat skládání části nebo celého jejich obsahu. Tentýž obsah mohu přitom snadno mít i na webu, na vlastní doméně.
Kompletní kontrola. Musk zničí Twitter. Meta začne ovládat svět a já třeba nebudu chtít mít nic společného s Facebookem nebo Instagramem. YouTube mi někdo zabanuje. Pracně nasbírané publikum mi najednou může být k ničemu. Oproti tomu seznam e-mailů, ten mi nevezme ani ďábelské GDPR. E-mail je prostě nezávislá, distribuovaná platforma. A jediný algoritmus, který se musím naučit přečůrat, je spam filtr. Když si sdělení otevře polovina příjemců, stále to bude mít větší efekt, než nepřítomně scrollující lidé na sítích.
Na junior.guru kdysi newsletter byl. Tvořil jsem ho ručně a pak jsem v tom už neviděl smysl, tak jsem ho přestal posílat. Seznam kontaktů však stále mám, takže bych měl na co navázat.
Technicky to zatím nemám dořešené a ani tento blog, ani nic na junior.guru zatím e-mailem odebírat nelze. Pracuji však na tom, aby to časem šlo.
Jak jsem si vymyslel data
Pořád nevím, odkud mi přicházejí lidi. Vařím z vody. Respektive z dojmů, které si ukládám v hlavě. A vím, že tyhle dojmy mají velké kognitivní zkreslení, ale prostě to zatím risknu. Někdy je lepší udělat NĚCO a zkoušet, než stát na místě.
Myslím si, že na sociálních sítích mám hlavně fanoušky a kamarády, které zajímá, co je na junior.guru nového. Nemám pocit, že by z mých aktivit na Facebooku, Twitteru, nebo Instagramu přicházeli noví lidé. Jednotky možná. Například z Facebooku, když mám zrovna nějaké příspěvky ve skupinách jiných komunit. Celkově ale spíš bída. Na Instagramu mi přibývají sledující, ale podle mě to jsou spíš lidi, kteří původně junior.guru našli jinde. Když jsem se svou aktivitou na sítích polevil, na počtu nově příchozích do klubu se to ani po měsících neprojevilo.
Jak mě tedy lidé objevují? Nějaké signály tu jsou i bez čísel:
- Mnoho nových členů v klubu zmiňuje podcast, když se ostatním představuje. A při srovnání s podobnými podcasty nemá Junior Guru podcast vůbec špatná čísla poslechovosti. Zrovna nedávno mi přišel e-mail, že jsme na Apple Podcasts v kategorii Technologie na 5. místě českého žebříčku a na 9. místě slovenského. Zajímavé je, že v podcastu není na samotné junior.guru, natož klub, jediná reklama, ale přesto si to lidé najdou.
- Členové také dost zmiňují, že hledali recenze na kurzy a našli klub díky tomu. Všechny tyhle stránky, zvláště ta o Green Fox Academy, mají vysokou hledanost (to mi říká Google Search Console) a návštěvnost (to mi říkají Simple Analytics). Je dost možné, že čím víc reklam a PR si vzdělávací agentury zaplatí, tím víc lidí organicky skončí na těchto mých stránkách.
- Lidi z firem mě celkem běžně zdraví stylem „já už vás delší dobu sleduji na LinkedIn“. Před pár týdny jsem si pro účely psaní tohoto článku poznačil, že mám na LinkedIn 2.140 sledujících. Než jsem to tu začal psát, mám jich 2.191.
Takže přes podcast! A hledáním na Google. Tak mě najdou junioři, moje primární cílovka. Spolupráce s firmami řeším prakticky výhradně skrze osobní kontakty. Ty mě zase sledují na LinkedIn.
Jak jsem si vymyslel strategii
Co z toho všeho vyplývá? Jak to tedy celé plánuji do budoucna? Zatím je to, Honzo, hluboký a velice lidský příběh, ale kde je ta strategie slibovaná v titulku?
Začnu sbírat zpětnou vazbu
Tak především, začnu se ptát lidí, odkud přišli. Vymyslím ten nejjednodušší způsob, jak se jich hromadně ptát, a ten co nejdříve zrealizuji. Žádné další výmluvy!
Když mi zbude energie, zkusím se jich ptát i na další věci. Jak se vám líbila přednáška? Které funkce klubu máte nejraději? A tak dále.
Vylepším web
Pokud junioři chodí z vyhledávače, tak bych se měl věnovat SEO a té části webu junior.guru, která se zabývá kurzy. SEO škáluje. Jedno odpoledne práce vydá na několik měsíců velké parády. Sociální sítě jsou příliš pracné na to, aby plnily pouze roli novinek. A web je navíc můj! Tvořím tam svůj produkt na svojí doméně uprostřed svobodného internetu, nejsem produktem někoho jiného na cizí uzavřené platformě.
V první řadě chci vylepšit stránky o kurzech. Mám nápad, jak by měly vypadat. Vymyslím způsob, jak realizovat nějaké MVP.
Další dlouho odkládaná věc je „diskuze“ pod stránkami v příručce. Když někdo doscrolluje na konec stránky, měl by vidět výzvu, aby šel o tématu diskutovat do klubu.
Rozjedu newsletter
Pokud chci na sítě dávat jen věci, které ocení hlavně lidi, kteří junior.guru už znají, tak je nejspíš mohu nahradit e-mailem. Jak jsem psal výše, newsletter dřív na junior.guru byl a stačilo by jej obnovit.
Opět by šlo o něco, co by žilo na mé doméně, nezávisle na uzavřených platformách a algoritmech. A mohl bych si pomoci automatizací, která je u sítí složitá.
Vykašlu se na Twitter, Facebook a Instagram
Na základě dlouhodobé osobní frustrace jsem svůj Facebook, Twitter a Instagram „vyčistil“ a utlumil na minimum. Kromě IG, kde jsem si profil prostě jen zamknul, jsem oznámil svým sledujícím, že tam už moc nebudu. V současné chvíli je pro mě představitelnější, že si založím TikTok, než že se vrátím na Facebook. Napsal jsem si to i na osobní web:
Můj blog mohou lidé odebírat přes RSS, případně mohou sledovat můj kanál na Telegramu. A budu pracovat na tom, aby do budoucna mohli nové články dostávat i e-mailem.
Pro junior.guru mám na Facebooku a Instagramu i firemní profily. Ty časem přebuduji tak, aby na nich byl jen statický obsah, který bude lidi motivovat, aby odebírali junior.guru newsletter. Až nebudu vědět co s penězi, možná si najmu někoho, kdo bude novinky z e-mailů kreativně přepisovat na sítě. Spíš si ale myslím, že to prostě nebudu vůbec potřebovat. Pokud budu mít něco velkého, nebo zajímavého i pro jiné komunity, klidně Facebook využiju a osobně s tím ospamuju skupiny.
Kde budu sledovat novinky a zajímavosti já? Možná zkusím víc číst knihy. Nebo blogy, kde musel autor víc přemýšlet nad tím, co napíše. Našel jsem si hezkou RSS čtečku a sleduji přes ni i pár Twitter účtů. Nemožnost na tweety reagovat, nebo číst diskuzi pod nimi, je přímo osvobozující. Pokud by mi to nestačilo, zkusím newslettery a Reddit.
Budu mnohem víc využívat LinkedIn
Svému LinkedIn profilu se hodlám aktivně věnovat. Tedy tomu osobnímu. Firemní profil tam dopadne nejspíš stejně, jako ten na Facebooku a Instagramu. U toho osobního chci ještě promyslet, jak to pojmu. Nechci ho plnit novinkami, ale něčím kvalitním a unikátním, co by tam mohlo lidi zajímat.
Nainstaloval jsem si LinkedIn aplikaci na mobil a poslechl jsem si Tipy a triky pro LinkedIn od Jany Bártíkové. Jana v podcastu zmiňuje, že nejvíc z této sítě těží lidé, kteří mají více jak 1.000 sledujících, což splňuji. Mluví o článcích a newsletterech, takže možná bych mohl na profil nějak dostat i ty novinky. Zaujala mě taky možnost dělat živé streamy nebo LinkedIn audio.
Proč streamy? Protože v klubu dělám přednášky a možná by je šlo do budoucna využít jako video obsah. Třeba jen malé kousky, aby z toho byly upoutávky. Už mám pomocníka na tvorbu záznamů přednášek. Mohl by mi pomoci i s dalšími věcmi, které souvisí s videem.
Uspořádám Q&A
Vlastně ale s těmi streamy a audiem nejde ani o ty přednášky, to by byl spíš bonus. Už skoro rok slibuji PyLadies, že pro ně udělám online Q&A. Videohovor, kde mi budou moci účastnice kurzů pokládat jakékoliv otázky. Ačkoliv to nevyžaduje prakticky žádnou přípravu, nenašel jsem si na to čas. Když jsem byl nedávno na kafi s Lucií Václavkovou a vyprávěla mi, jak dělá svá Q&A, tak mi to najednou celé docvaklo. Ten formát je úplně skvělý!
- Jedná se o mluvení. To mi jde a baví mě to.
- Nevyžaduje to z mé strany žádnou speciální přípravu. Stačí najít vhodný termín. Dá se to dělat i pravidelně.
- Člověk je v kontaktu s reálnými problémy a dotazy lidí. To mám sice díky klubu, ale není od věci rozšířit si obzory.
- Kdybych Q&A dělal veřejně na YouTube nebo LinkedIn, doví se o mě velice relevantní cestou mnoho nových lidí. Přitom mě to skoro nic nestojí.
- Když Q&A udělám pro PyLadies nebo Czechitas a další komunity, doví se o mě lidé z těchto skupin. Jsou to moje velké cílovky. Oslovím je nenásilnou cestou, při které z toho mají užitek obě strany.
- Může to být stream, nebo z toho může být záznam. Objeví se ve výsledcích vyhledávání na YouTube a nasbírá časem long tail, podobně jako to umí podcasty.
Budu si vybírat aktivity podle efektivity
Celkově bych chtěl silně omezit věci, které vyžadují mnoho přípravy, mají malý efekt, nebo trpí dokonce obojím. Před rokem jsem publikoval pro Heroine.cz a nelituji toho, ale stálo mě to hodně úsilí, které jsem nemohl věnovat junior.guru samotnému. Přestal jsem takové věci dělat. Stejně tak přednášky na srazech a konferencích. Občas mě někdo ukecá, ale v zásadě mi to smysl moc nedává. Mám byznys v jednom člověku a musím hledat největší efektivitu. Tu mají věci jako podcasty a Q&A. Tyto své preference jsem si už také dal na osobní web:
Nemyslím si, že to někoho odradí. Napsal jsem to tam hlavně pro sebe, abych to rozhodnutí někam vytesal a připomínalo se mi. Možná by to mohlo někoho naopak motivovat, aby mě pozval na rozhovor, pokud si čte mou osobní stránku a váhá, zda mě oslovit.
Dám víc lásky podcastu
Další oblastí, kterou bych měl nějak podpořit, je Pavlínin podcast. Měl bych se s ní sejít, nebo si s ní zavolat, abychom probrali, co pro ni můžu udělat.
Mohl bych se s ní dělit o nějaký zisk, aby měla finance na rozvoj a zlepšování svého vybavení. Určitě by šlo podcast podpořit i lepší webovkou a profesionálnějšími promo obrázky.
Technické zázemí není žádná sláva a Libor Vaněk mi zajistil účet na CDN77.com, tak bych měl podcast přesunout tam. Nová infrastruktura bude nejen spolehlivější, ale umožní mi přímo u zdroje počítat, kolik lidí si kterou epizodu stáhlo.
Budu nad marketingem dál přemýšlet
A nakonec, rozhodl jsem se, že si budu s Janou Dolejšovou domlouvat alespoň jednou ročně konzultaci. Taková Stanice technické kontroly, kde probereme, co dělám, jak to dělám, a co bych možná dělat mohl.
Někdo by mohl říct, že tohle přece není žádná marketingová strategie. Kde je diagnóza? Řídící principy? Jenže já z toho asi nechci dělat vědu. Potřebuji akorát aby lidi chodili na stránku o klubu a klikali tam na tlačítko. Už teď tam přijde zhruba 250 až 350 unikátních návštěvníků měsíčně. 60 až 80 jich dojde až na Discord. Přibližně 20 si začně klub platit.
Nepotřebuju výkonnou a dobře namazanou marketingovou mašinu. Cílem této mojí „strategie“ je vlastně především snížit režii. Změnit mix tak, abych měl víc času na jiné věci. Nahradit pracné a na čase závislé věci jinými, které lépe škálují.
Stále platí, že když vydělám na provoz rodiny, budu spokojený. Pokud marketingem podpořím příchod členů do klubu tak, že vydělám i víc, budu moci nějaké peníze investovat zpět do junior.guru. Vznikne víc hezkých věcí pro juniory!
Jak by to šlo vylepšovat
To, co jsem tady sepsal, beru především jako úklid, směr, optimalizaci. Představuji si, že jakmile budu hotov s touto fází, bude spousta věcí fungovat sama a já budu mít energii posouvat se ještě dál. Přijdou na řadu věci jako aktivizace členů komunity, aby mi pomáhali, junior.guru doporučovali, nebo moje věci sdíleli dál.
Věc, kterou mohu zrealizovat relativně snadno, je výhoda pro členy, kteří klub doporučí dalším lidem. Používám Memberful a ten na to má přímo funkci. Stačí to vymyslet. Napadá mě třeba, že by bot tento odkaz rozeslal lidem, kteří si klub už půl roku nebo rok platí. Těm se tam nejspíš líbí. Kdyby doporučili někoho, kdo si začne klub platit, mohli by dostat slevu, nebo jinou výhodu.
Pavlína mi před časem psala, že by možná k epizodám podcastu psala i nějaké texty. Také jsem se domlouval s kamarádem, že pokud bude mít chuť, mohl by začít dělat rozhovory s juniory. Na junior.guru není zatím žádný blog, ale mohl bych jej rozjet a tyto věci by tam mohly vycházet. Celé by se to dalo propojit i s tím newsletterem.
Ne každému však vyhovuje čtení. Audio mám pokryté podcastem, ale tím to nemusí končit. Novinář Jakub Zelenka používá na svém projektu Mimo agendu službu BeyondWords. Za pár korun to z českého textu vygeneruje poslouchatelnou audio verzi. Tím se dá ekosystém podcastu, blogu a newsletteru vzájemně propojit. Audioverzi může dostat i příručka.
Když už jsem u novinářů, pohrávám si ještě s jedním bláznivým nápadem. Udělal bych na junior.guru stránku, kde bych shromažďoval hurá-do-IT články a psal k nim komentáře. Podle mě by to mohlo začít kultivovat, co v novinách na téma juniorů v IT vychází. Jen bych nerad, aby se mi to nějak vymstilo. Asi bych tam neměl ty novináře úplně hejtit. Spíš bych chtěl, aby mě začali vnímat jako rozumnou, nezávislou mluvící hlavu, která se ráda k tématu vyjádří.
Jak byste to dělali vy?
Tak, a jsme na konci. Myslíte si, že jsem to promyslel dobře? Vidíte v plánu nějaké mezery? Napište mi do komentářů!
